čtvrtek 24. 11. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Společnost Airbnb zřejmě jednou provždy změnila způsob, jakým cestujeme. Při návštěvách cizích měst už nepřespáváme v anonymních hotelech s dalšími turisty, ale v bytech místních lidí. Firmě to ale nestačí, chce dál růst a získat kontrolu i nad tím, co v oněch městech děláme. Ani ne před týdnem oznámila, že rozjíždí novou službu Trips, přes kterou si lidé budou moci objednat třeba komentovanou prohlídku historického centra Florencie přímo od tamních obyvatel, nebo si zaběhnout maraton v Nairobi.

Společnost, která prorazila na trhu díky geniálně jednoduché strategii, tedy dát dohromady lidi, kteří si chtějí přivydělat pronájmem svého bytu, a cestující, kteří na dovolené nebo služební cestě hledají autenticitu, se tím ovšem vzdaluje původní myšlence. Totiž že její uživatelé nechtějí být stádními turisty.

Služba Trips nepřijde hned a všude. Pilotní testovací verze se bude týkat jen dvanácti měst: Londýna, Miami, Nairobi, Havany, Florencie, San Franciska, Los Angeles, Tokia, Detroitu, Soulu, Paříže a Kapského města. V Paříži budou zájemci moci zažít výrobu houslí, láká webová stránka firmy. Do programu brzy nicméně přibude dalších 39 měst a cena zážitků se bude pohybovat od 30 do několika set dolarů.

I to je však pořád jen začátek. V další fázi chce firma kontrolovat veškerý čas od chvíle, kdy opustíme dům, až po náš návrat. Trips má nabízet letenky, pronájmy aut, objednávání potravin a návštěv restaurací – podobně jako to dělá Expedia nebo Kayak nebo také nejúspěšnější český startup Kiwi.com Olivera Dlouhého.

Airbnb sází na to, že právě autentický prožitek bydlení u místních odliší službu od konkurence. Zavedení služby Trips označuje za nejdůležitější tah ve své osmileté historii. Tento krok ovšem přichází v době, kdy lokální pronájmy narážejí na stále větší odpor místních, kterým se nelíbí, že Airbnb zdražuje nájemné pro rezidenty a vytlačuje je z center měst. Politikům od Barcelony po Berlín zas vadí, že z těchto pronájmů vidí méně daňových příjmů než u klasických hotelů.

Odborníci si myslí, že si tím vším firma připravuje půdu pro vstup na burzu a obraz expanze má posílit image silného hráče. Jenže jak poznamenává The Economist, Airbnb tím zároveň dává v sázku svoji identitu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Evropský parlament opouští po pěti letech jeho předseda Martin Schulz. A po letech evropské politiky má šedesátiletý socialista zálusk zkusit svůj politický talent ve spletitých vodách stranické politiky doma v Německu. Pro německou sociální demokracii je to dobrá zpráva – přesvědčený Evropan Schulz je oblíbený a je hodně vidět. Podle mnohých má větší charisma než dosavadní muž číslo jedna v SPD, Sigmar Gabriel.

Schulz je jediným evropským poslancem, který nemá maturitu, ale v lavicích europarlamentu patřil k nejzapálenějším a nejhlasitějším diskutérům. Nepřehlédnutelný samouk, který se před vstupem do politiky živil prodejem knih, na sebe upozornil širší evropské publikum v roce 2003, kdy v jedné debatě tvrdě kritizoval italského premiéra Silvia Berlusconiho, který ho za to přirovnal ke „kápovi z koncentračního tábora“.

Reklama
Reklama

Odchod Schulze z Bruselu přitom není tak úplně dobrovolný. Má za sebou dvě funkční období a podle nepsané dohody je na čase, aby na post předsedy nyní nastoupil zástupce z opačného politického tábora, tedy evropských lidovců.  Nyní se Schulz každopádně vrací do Německa, kde má prý velké ambice.

Zatím není jisté, jestli se Schulz stane mužem, kterého SPD v příštím roce nasadí do voleb proti úřadující kancléřce Angele Merkel. O tom by se mohlo rozhodnout příští rok v lednu. Jisté naopak je, že Schulz povede kandidátku SPD v Severním Porýní-Vestfálsku. Spekuluje se však také o tom, že by mohl převzít resort zahraničí ještě před koncem mandátu dosavadního ministra, Franka-Waltera Steinmeiera, který by se mohl stát spolkovým prezidentem.

V osobě Schulze získává německá SPD „plnokrevného Evropana“, jak píší němečtí novináři. Ve své řeči na rozloučenou ostatně označil EU za „největší civilizační projekt posledního století“.

Reklama
Reklama