Čína oznámila, že má dostatek zdrojů na to, aby mohla pomoci stabilizovat eurozónu, aby mohla přispěchat euru na pomoc. Finanční trhy na to zareagovaly posílením eura. V tomto případě člověk skutečně neví, zda se má „z reakce finančních trhů“ radovat, nebo má spíše plakat.
Ale možná se na to můžeme dívat pozitivně. Evropa je a ještě dost dlouho bude dost bohatá na to, aby si (a integritě své měny) dokázala pomoci sama. Co Evropě schází, je dostatek solidarity a dostatek vůle k institucionálním změnám a federalizaci. Jestli evropští lídři potřebovali „wake up call“ (budíček), nyní ho tedy dostali.
Probudit by se mohli i euroskeptici (tedy alespoň ti, kteří nemají mozek úplně zatemněný planoucím fanatismem). Ti, kdo se těší na případný rozpad či oslabení společné měny, zde mají od Číňanů na stříbrném podnose předvedený důsledek. Pokud bude budoucnost eura záviset na vnější pomoci, evropský kontinent ani spolek nebude v globálním kontextu nikým brán vážně a postupně si ho rozeberou Číňané a Rusové (až a jestli se jejich ekonomika vzpamatuje). Takže: probudíme se konečně?
…
Agentura Reuters ve svém „breakingviews“ upozorňuje na to, že Santou Clausem pro eurozónu asi Číňan nebude. Coby takový čínský Santa dělal a jak by vypadal, kdyby ho „ostříhali“ (narážka na to, že investoři do dluhopisů budou muset do budoucna nést část nákladů případné restrukturalizace státních dluhů).
Kdyby Číňané už investovali do dluhopisů periferních zemí, nebyly by rizikové prémie tak vysoké.
…
Podle komentátora Financial Times Martina Wolfa není problém v tom, jak Němci definují své zájmy, ale v tom, jak špatně rozumějí událostem. Problémem eurozóny (s výjimkou Řecka) není rozpočtová nedisciplinovanost, ale makroekonomická divergence, finanční nezodpovědnost (bank a soukromých subjektů), bubliny aktiv a propastné rozdíly v konkurenceschopnosti.
…
Na serveru eurointelligence.com vyšel skvělý článek od ekonoma Erika Jonese, který přesvědčivě hájí myšlenku společného eurodluhopisu tak, jak byl nedávno navržen italským ministrem financí Tremontim a lucemburským premiérem Junckerem.
Němci se obávají, že si někdo bude nezodpovědně půjčovat více, než je schopen zvládnout. V eurobondech si státy budou moci půjčovat pouze 40 procent HDP, zbytek budou muset financovat v národních dluhopisech, což bude mnohem dražší. V návrhu je tedy zabudován skvělý podnět pro to, aby si státy nepůjčovaly více, než si mohou dovolit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
