0:00
0:00
Audit Jana Macháčka20. 5. 20143 minuty

ECB bude odvážnější

Centrální banka chce prolomit zadrhnutí úvěrů a opatrně nakupovat dluhopisy vydané komerčními bankami

Všeobecně se očekává, že 5. června přijde Evropská centrální banka s nějakým odvážnějším či experimentálnějším pojetím měnové politiky, než dosud předváděla. Základní důvody jsou dva: prvním je dlouhotrvající cenový vývoj v Evropě a obavy z deflace. To ale není nic nového a leckdo si dávno říká, že ECB měla být odvážnější už dávno.

Druhým důvodem je, že nejdůležitější „akcionář“ ECB – tedy německá Bundesbanka – zasignalizovala podporu, tj. je ochotna umožnit ECB experimenty a zajistit jí tak „politické“ krytí. Je to nakonec relativně příjemné překvapení, protože Bundesbanka je tradičně velice konzervativní a leckomu se jeví její stálé obavy z inflace spíše jako paranoidní vzhledem k tomu, jaká je skutečná hrozba růstu cen.

↓ INZERCE

V čem může spočívat očekávaný experiment? Zaprvé v tom, že úložky komerčních bank u banky centrální se dostanou pod nadvládu negativní úrokové míry, což de facto znamená reálné zdanění těchto úložek, protože za to budou banky platit. Má je to povzbudit k tomu, aby více úvěrovaly reálnou ekonomiku, aby se prolomil tzv. credit crunch, tedy zadrhnutí úvěrů.

K tomu bude ECB opatrně nakupovat dluhopisy vydané komerčními bankami, případně firmami a bude tak činit v sekuritizované formě: cenné papíry budou smíchány a přebaleny. Jakou má ECB naději na úspěch?

Důležité je asi pro začátek, že ECB bude dělat alespoň něco, protože kdyby nedělala nic, bylo by to mnohem horší. Co se negativních úroků týče, je stále šance, že to bude novinářsky chytlavé téma, které dobude titulní strany. Dávno se však nejedná o experiment, jak naznačuje nedávná zkušenost Švýcarska, Švédska a Dánska. Ve Švýcarsku se negativní úrokové míry snažily oslabit excesivní příliv kapitálu; podle leckoho jsou efekty těchto opatření skromné.

Co se týče zadrhnutí úvěrů, tak poněkud jiná je situace na jihu eurozóny, například v Itálii a Španělsku, kde je obtížné získat úvěr, a v Německu, kde banky úvěrují méně než dříve, protože po úvěrech je ze strany podniků slabá poptávka.

Kritici – jako například Anatole Kaletsky – tvrdí, že ECB by správně měla postupovat mnohem radikálněji: například se pokusit euro oslabit a nebo nakupovat přímo státní dluhopisy. To druhé však Bundesbanka i legislativa ECB zakazují, minimálně do doby, než ECB vyzkouší jiné experimenty, které činit smí.

ECB se stávajícím mandátem dokáže zamezit katastrofě či rozpadu eurozóny, ale patrně prý nedokáže zabránit dvou desetiletím ekonomické stagnace po japonském vzoru.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].