0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka27. 3. 20142 minuty

Co dělat při totální plynové válce

Závislost na ruském plynu aneb Kdyby došlo k zavření všech kohoutů, bude muset Evropa rychle diverzifikovat

Tak kudy? • Autor: Archiv

Nejlepší shrnutí závislosti Evropy na ruském plynu jsem si přečetl z pera Huga Dixona pro The New York Times a Reuters. Celková závislost EU na ruském plynu je 30 procent, celkový podíl vývozu plynu do EU na ruských exportních příjmech je 14 procent.

Situace je lepší než v roce 2009, kdy Rusové naposledy zavřeli kohoutky. Tehdy teklo přes Ukrajinu 80 procent plynu pro EU, nyní je to už jen 50 procent, především díky plynovodu Nord Stream, který spojuje Rusko přímo s Německem.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Evropa mezitím investovala do různých propojení. Práce není dodělaná a investice jsou spíše někde uprostřed, něco se ale podařilo. Kdyby se zavřela ukrajinská cesta, může se například do České republiky a na Slovensko dostat ruský plyn z Německa, který tam přiteče přes Polsko nebo zmíněný Nord Stream. 

Kdyby došlo k totální plynové válce a zavření všech kohoutů, bude muset Evropa rychle diverzifikovat - to bude stát peníze a bude to mít dopad na životní prostředí.

Evropa pak bude muset vylaďovat tři cíle: závislost na Rusku, konkurenceschopnost průmyslu a boj s klimatickými změnami. Nejlepší bude rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli. 

Pokud by Evropa musela čelit totální ruské plynové blokádě, musela by krátkodobě zvýšit spalování uhlí (uhlí je dnes velmi levné) a odložit (nikoli vzdávat!) útlum.

Další možnost je dovoz zkapalněného plynu, především z Kataru. Terminály se ale nacházejí v západní Evropě a největší závislost na Rusku je ve východní části EU. Navíc zkapalněný plyn dnes v obrovské míře dováží Japonsko poté, co muselo zavřít některé jaderné elektrárny.

EU by neměla bránit rozvoji těžby břidlicového plynu, především v Polsku. Německo musí změnit svoji averzi vůči jaderné energetice. 

Evropa se nemusí vzdávat boje s klimatickými změnami ani vzdávat konkurenceschopnost a může i omezit závislost na Rusku, stačí, když se svých možností správně chopí.

Cestou asi není podpora větrných a solárních zdrojů a podpora kvót pro obnovitelné zdroje. Snižovat emise lze i jinak, například podporou jaderné energie.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].