Volby 2021: Čím se vytáhnout na poslední chvíli

Přihlaste se k tomuto newsletteru

Čas se krátí, co lze ještě stihnout?

Na posledních schůzích před volbami bývá v Poslanecké sněmovně pokaždé rušno. Letošní stav však láme rekordy. Aktuálně zbývá dokončit deset schůzí. Ta nejobsáhlejší začala minulý týden, další je naplánovaná na příští čtvrtek. Zbylé začaly různě v průběhu roku (tři už v únoru), kvůli návalu další agendy nebo kvůli úspěšné blokádě odpůrců příslušných bodů se nicméně zatím nestihly dokončit.

Dohromady zbývá projednat 571 bodů. Jen pro pořádek připomeňme, že zákony, u kterých do voleb nedoběhne celá sněmovní procedura, spadnou bez milosti pod stůl. S jejich schvalováním by se muselo po volbách začít znovu od začátku. A to i v případě, kdy poslanci normu třeba už jednou odhlasovali, ale pak se ještě pozměnila v Senátu a nyní čeká ve Sněmovně na opětovné posouzení. Pokud se tento závěrečný krok nestihne, zákon nebude platit.

V redakci jsme proto obeslali všech devět sněmovních stran s jednoduchou anketní otázkou – ať vyberou jeden jediný bod, u kterého by opravdu rády, aby do voleb prošel. Většina oslovených politiků empaticky vybírala takové body, kde je aspoň nějaká šance na úspěch. Jiní se rozhodli v anketě hlavně vypíchnout svůj program. Komu tedy na čem záleží?

ANO a ČSSD: Hlavní jsou důchody

Hnutí ANO má podle šéfa poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka priority tři – zvýšení důchodů, stavební zákon a energetický zákon. Pokud by ale byl na výběr jen jeden bod, Faltýnek volí důchody (sněmovní tisk 1230). Jde o jeden z bodů, který se na program sněmovny dostal coby jeden z posledních až v červnu. Vláda v něm navrhuje navýšit od příštího roku důchody o 300 korun nad zákonnou valorizaci, která má činit v průměru 458 korun. Přidání navíc vyjde státní pokladnu na 10,6 miliardy, u kterých vláda neříká, kde je vezme, což bylo i podstatou kritiky opozičních poslanců.

Mimořádnou valorizaci penzí uvedl jako nejvyšší prioritu i šéf klubu ČSSD Jan Chvojka. Bod má také podporu komunistů (byť šéf jejich poslanců Jan Kováčik dal v anketě vyšší prioritu jinému bodu, a sice návrhu vlastní strany na pět týdnů dovolené, který už ve sněmovně prošel dvěma ze tří čtení). Vyšší důchody tím pádem i slušnou šanci na schválení, byť pro rekordně deficitní rozpočet jde o další zátěž – a pro důchodový systém, který je nastaven tak, aby zákonná valorizace pokryla růst inflace a částečně i růst platů, jde o nestandardní, ryze předvolební krok. Háček je jen v tom, jak stihnout celou schvalovací proceduru. Podle Faltýnka se pro třetí čtení zákona počítá se svoláním ještě další, jedenácté schůze.

Třikrát a dost

Pro ODS má podle místopředsedy strany Martina Kupky nejvyšší prioritu dotáhnout do finále návrh, který prošel v pátek třetím čtením pod zkratkou „třikrát a dost“. Skupina poslanců ODS v něm navrhuje, aby pokuty za vážnější přestupky, jako jsou krádeže a násilné činy, byly pachatelům v případě recidivy strhávány z nároku na dávky v hmotné nouzi. Návrh v pátek prošel víc než čtyřhodinové debatě velkou většinou 112 hlasů - a to i přes pádně znějící námitky, že na přísnost doplatí třeba starší děti s problémovým rodinným zázemím. Zákon nyní putuje do Senátu, ale i kdyby se o Sněmovny vrátil s úpravami, má silnou podporu u všech stran kromě Pirátů, STAN a KSČM.

Podobnou předvolební prioritu má podle šéfa SPD Tomio Okamury i jeho strana. Do ankety Okamura vybral jejich návrh (sněmovní tisk 652), podle kterého by krácení dávek mohlo být ještě přísnější, například za neposílání dětí do školy nebo porušování režimu pracovní neschopnosti. Tento návrh skupiny poslanců SPD ale od února uvízl v druhém čtení a není příliš pravděpodobné, že by se do voleb stihl.

Učitelé, děti a osobní bankroty

Piráti chtějí podle šéfa svého klubu Jakuba Michálka hlavně prosadit novelu zákona o pedagogických pracovnících, která by učitelům garantovala platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Paradoxně jde o vládní návrh, za kterým stál i ministr školství Robert Plaga, ale u kterého vládní strany v průběhu projednávání daly ruce pryč. ANO kvůli výdajům, na které v už tak napjatém rozpočtu nevidí prostor, ČSSD kvůli úpravám v Senátu, podle nichž by ředitelé měli větší volnost nechat ve školách učit vysokoškoláky bez diplomu z pedagogiky. Není jisté, zda se bez vládních stran najde pro zákon dost velká podpora.

STAN má jako nejvyšší prioritu zkrácení lhůt pro osobní bankrot, TOP 09 zrušení kojeneckých ústavů a lidovci novou úpravu dětských vzdělávacích skupin, které by fungovaly jako alternativa k mateřským školkám.