Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Agenda

Unijní soud potvrdil zásadu Peníze za právní stát. Polsko a Maďarsko můžou přijít o část fondů

Varšava je v podezření z porušování právního státu kvůli justiční reformě, Budapešť kvůli omezování práce nevládních organizací

Sídlo Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku • Autor: Soudní dvůr EU
Sídlo Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku • Autor: Soudní dvůr EU

Lucemburský soud ve středu rozhodl, že unijní peníze je možné vázat na “dodržování zásad právního státu” a že takový postup není proti unijnímu právu. Za technicky znějící formulí se skrývá možný velký problém pro polskou a maďarskou vládu. Jejich země by mohly přijít o velkou část peněz z Bruselu, což jsou přitom pro oba státy klíčové příjmy.

Jak maďarská vláda Viktora Orbána, tak polská (de facto) Jarosława Kaczyńského totiž čelí kárnému řízení právě kvůli domnělému pošlapávání zásad právního státu. Soudní dvůr Evropské unie svým rozhodnutím zhatil oběma zemím pokus se případné sankci vyhnout.

Pravidlo, že společné unijní peníze mohou jít jen členským zemím, které dodržují zásady právního státu, platí od ledna loňského roku. Je to výsledek dlouhého jednání hlav členských států. S formulací nakonec souhlasili i Viktor Orbán a polský premiér Mateusz Morawiecki, ale jejich země pak ustanovení obratem napadly u unijního soudu - s argumentem, že takové pravidlo je samozřejmě správné, ale o tak důležité věci, jako jsou finanční transfery, se musí rozhodovat na základě jasných a objektivních kritérií.

Navíc Polsko i Maďarsko argumentovaly, že právní stát nepošlapávají - to si myslí jen Evropská komise, která se zeměmi vede politický boj. Zásada “peníze za právní stát” je podle nich příliš právně gumová a je proti unijnímu právu. S touto argumentací však neuspěly. Už v prosinci loňského roku generální advokát soudu, který se případem zabývá, představil předběžný názor, že unijní zákony něco takového dovolují. Nyní soud, jak bývá zvykem, jeho argumenty přijal a zopakoval.

Znamená to, že Evropská komise může rozhodnout o pozastavení unijních plateb směr Varšava a Budapešť. Polsko je v podezření z porušování právního státu kvůli takzvané justiční reformě, která je v praxi snahou dostat soudce pod politickou kontrolu. Maďarsko pak kvůli omezování práce nevládních organizací.

Pravidlo, o které se vedl spor, je výsledkem dlouhodobé frustrace většiny členských států nad východními sousedy, kteří v jejich očích unijní členství zneužívají. Evropská unie sice od svého počátku zná způsob, jak členský stát za destrukci právního prostředí potrestat, ale je to proces natolik zdlouhavý a složitý, že finální sankce (zbavení hlasovacích práv) je nereálná. Mimo jiné proto, že se na ní musí shodnout všechny státy - a Maďarsko se s Polskem navzájem ujišťovaly, že nic takového nedopustí.

Nové pravidlo je pružnější, rychlejší - a vzhledem k tomu, že míří na unijní transfery, také účinnější. Zda k němu Evropská komise v případě Polska či Maďarska skutečně přistoupí, je zatím otázka. Znamenalo by to skutečně zásadní spor, jaký v unijních dějinách nemá precedens.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].