Scholz v OSN: Invaze na Ukrajině není pokračování studené války, ale Putinův imperialismus
 
Německý kancléř Olaf Scholz v Praze
Německý kancléř Olaf Scholz v Praze; ilustrační foto • Autor: ČTK

Souboj s ruskou agresivitou neprobíhá jen na ukrajinském bojišti a na domácí frontě, tedy v podobě zajištění dostatku energie a sociálního smíru pro nadcházející zimy. Ač pochopitelně ve stínu utrpení Ukrajinců a energetiky, soupeří se také o globální veřejné mínění. Naprostá většina členů OSN - konkrétně 141 států - ruskou agresi v rezoluci odsoudila, ale tím souboj o “srdce a mysl” neskončil. Rusko například využívá své role hlavního světového vývozce pšenice i dobře cílených dezinformačních kampaní k ovlivňování mínění miliard občanů rozvojových zemí.

Tamní obyvatelé naše pobouření nad ruskou agresí mnohdy nesdílí. Považují válku na Ukrajině za cosi vzdáleného, co se jich příliš nedotýká - ostatně, kolik z nás se opravdu zajímá o konflikty na jiných kontinentech? Případně v něm spatřují další etapu velmocenského souboje Východu se Západem, s nímž nechtějí mít nic společného;  stačilo jim, že se za studené války jejich země mnohdy stávaly zástupným bojištěm střetu USA a Sovětského svazu o sféry vlivu. Chtějí co nejrychlejší klid zbraní, aby nepociťovali druhotné dopady války - v podobě vysokých cen potravin nebo finanční tísně způsobené vysokými cenami dovážených pohonných hmot.

Reklama
Reklama

Souboj o světové veřejné mínění se v těchto dnech přenesl do New Yorku – právě na půdu OSN a každoročního zasedání jeho Valného shromáždění. Německý kancléř Olaf Scholz se tu cíleně snaží rozvojový svět oslovit: domluvenou má řadu schůzek se zástupci afrických států včetně těch menších. A především ve svém středečním vystoupení zasadil ruské napadení Ukrajiny do rámce, který oslovuje mimoevropskou veřejnost. Nezdůrazňoval diktátorskou povahu ruského režimu, ale jeho imperialismus.

https://www.youtube.com/watch?v=QI34×K8rC5Y

 

“Pokud nebudeme náš světový řád společně bránit, rozvíjet, posilovat, tak nám nehrozí chaos, ale svět, v němž budou pravidla utvářet ti, kdo je díky své vojenské, ekonomické, politické moci mohou diktovat. Alternativou ke světu s domluvenými pravidly není anarchie, ale nadvláda silnějších nad slabšími,” řekl Scholz. Ruský vpád na Ukrajinu označil za “čirý imperialismus. A imperialismus není jen zkázou pro Evropu, ale i pro celý globální mírový pořádek, který je protikladem imperialismu a neokolonialismu”.

Kancléř zdůraznil, že podstatné není jen to, aby válka na Ukrajině rychle skončila, ale i to, jak skončí. Protože Putin se svých imperiálních ambicí vzdá pouze tehdy, pokud neuspěje. A stejně jednoznačně reagoval na ruskou propagandu v chudých zemích, když řekl, že “ sankce proti Rusku nezabránily exportu jediného pytle s obilím” do chudých zemí. Bylo to naopak Rusko, kdo bombardoval ukrajinská pole a přístavy, z nichž se sklizeň vyváží.

Kancléř tak mluvil v souladu s tím, co v rozhovoru s Respektem doporučoval Christoph Heusgen, ředitel Mnichovské bezpečnostní konference a dlouhá léta hlavní zahraničně-politický poradce Angely Merkel. “Právě kvůli vědomí celosvětového pohledu (na válku na Ukrajině) bychom měli více poukazovat na to, že tu nejde o pokračování studené války, ale o budoucnost,” říkal. “Budeme žít ve světě, kde se bere ohled na mezinárodní právo a Chartu OSN, nebo půjde o svět, kde platí právo silnějšího?”

 

Heusgen tehdy navíc doporučil, abychom v Evropě a USA úplně přestali používat pojem “Západ”. Ve veřejném mínění mimoevropských zemí - tedy někdejších kolonií, které mají se západní Evropou a USA jinou historickou zkušenost než postkomunistická Evropa - má tento pojem spoustu negativních konotací. “V čase globalizace se musíme odpoutat od pojmu Západ – a raději říkat, že stojíme při sobě jako společenství zemí, které se řídí mezinárodním právem. To by nám otevřelo mnohé dveře na jiné kontinenty, kde by se v takovém společenství cítili lépe než přihlášením se k Západu," vysvětloval.

Slovo “Westen”, tedy “Západ”, v Scholzově projevu před Valným shromážděním OSN opravdu chybělo. Zato v ruce držel Chartu OSN a mluvil o “We, the peoples” - “my národy” - které tuto Chartu světového řádu pod vlivem hrůzy druhé světové války podepsaly a zavázaly se jí řídit.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte