Odvolanou televizní radní Lipovskou nahradí politolog Mrklas. Na zapojení Senátu do volby se čeká

Napočtvrté už to vyšlo a Rada České televize je kompletní. V tentokrát veřejné volbě o tom rozhodli poslanci pětikoalice za nepřítomnosti ANO a SPD. Z úkolů směrem k médiím veřejné služby si tak mohou odškrtnout první ze tří.  Splnění zbylých dvou - tedy takzvané malé a velké novely, kdy první upravuje volbu radních tak, aby se do ní zapojil  Senát, a druhá má řešit mimo jiné dlouhodobě zanedbané financování televize i Českého rozhlasu -  je nicméně zatím v nedohlednu.

První dva pokusy dovolit pět radních ztroskotaly na špatné koordinaci vládní většiny v dolní komoře. To je jedna verze neúspěchu. Druhá verze zní, že část koaličních poslanců nebyla s předvybranými kandidáty spokojená a rozhodla se volit jinak, což vedlo k nízkému počtu hlasů a radní nebyli zvolení.  Ověřit, která ze dvou verzí je správná, či zda byly příčiny ještě někde jinde, není možné. Členy mediálních rad totiž poslanci volili v tajné volbě. V třetím případě pak volbu obstruovalo ANO a SPD. „V každém případě někteří poslanci nerespektovali dohody, které byly uzavřeny v rámci koalice, a hlasovali jinak. Tím pádem někteří kandidáti nebyli zvoleni,“ říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný s tím, že opravdu nelze ověřit, kdo a proč tak činil.

Na čtvrtý pokus už nenechala pětikoalice nic náhodě. „Rozdíl mezi první a současnou volbou je, že volební výbor vydestiloval patnáct kandidátů, z nichž každý je vhodným adeptem do Rady ČT,“ říká Jan Lacina, mediální expert Starostů a nezávislých a člen volebního výboru, který dohlíží na výběr kandidátů do rady.

I druhý problém, tedy kdo a proč „nerespektoval“ dohodu koalice, vládní většina vyřešila. Hned z kraje středeční schůze, v půl druhé odpoledne zamítla volit radní tajné volbě. To se nelíbilo oběma opozičním klubům, které si vzápětí vzaly přestávku. Po ní už ale začínala mimořádná schůze, a volba radních tak musela počkat, dokud se neprojednají jiné body. K volbě se pak poslanci vrátili v půl šesté, ovšem ANO a SPD si ale znovu vzaly přestávku a zároveň konstatovaly, že po ní se už volby nezúčastní.

Kdo se tedy nakonec stal radním? Jako první se volil nástupce za nedokončený mandát Hany Lipovské, kterou poslanci v minulém volebním období odvolali poté, co jako radní kandidovala za Volný blok ve sněmovních volbách. Nástupcem se stal politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu, kterému poběží mandát do roku 2026.

Zbylá čtveřice radních pak byla zvolená na celé volební období, tedy do roku 2028, a ve všech případech mají zkušeností z médií i přímo z mediálních rad: bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek, bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize (a také kandidát na generálního ředitele ČT, který neuspěl proti Petru Dvořákovi) Karel Novák, bývalá místopředsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová a (mimo jiné) expředseda Rady Českého rozhlasu Petr Šafařík.

V radě ČT tedy usedne pětice nových členů. Jeden člen rady už v tomto období volbou prošel - Ilja Racek. O tom, jak bude vypadat situace v novém složení, je možné pouze spekulovat: zvolení kandidáti sice představili své cíle, ale praxe  může být různorodá. Křídlo, které vyneslo do čela současného předsedu Pavla Matochu, se na dílčích otázkách často neshodlo. Volební výbor nicméně podle citovaného Laciny vybral takové kandidáty, kteří si do rady „nejdou vyřizovat účty“. Členové zvolení převážně neformální sněmovní většinou minulého volebního období, tedy ANO s SPD a KSČM, sice v radě (až na Lipovskou) zůstávají. Ale většina se jim  podle všeho bude hledat podstatně složitěji.

Nynější volba však směrem k Radě ČT není vše. Zmíněná malá novela zákona o ČT totiž upravuje primárně způsob volby radních, na kterém panuje širší koaliční shoda, tedy že kromě poslanců by nově měl volit také Senát. Malá novela zároveň zvyšuje počet radních z 15 na 18 - a právě tři nově vytvořená místa by už měla volit horní komora. O tom, zda a kdy k tomu dojde, teď záleží na druhém pokusu o schválení malé novely, kterou má vládě (podle svých slov ještě během června) předložit ministr kultury Martin Baxa (ODS). Jím předložená první verze se totiž nesetkala s přízní legislativní rady vlády.

Podle původního znění by v případě schválení malé novely byla automaticky rozpuštěna Rada ČT do tří měsíců, což bylo označeno za protiústavní. V novém návrhu už toto ustanovení nebude. „Cílem nebylo zbavit se radních, cílem bylo dostat do volby Senát,“ odmítá ministr Baxa, že by šlo o záměr. „Ale chápeme, že než se dostat do střetu s legislativní radou vlády na tak citlivém poli, tak radši, byť neradi ustoupíme.“

Na malou novelu je poté navázaná „velká novela“, která má mimo jiné řešit zapojení Nejvyššího kontrolního úřadu do prověřování hospodaření ČT. Ale zvláště po nejnovějším vývoji a tiskové konferenci ředitele ČT Dvořáka o tom, že současný stav financování není dlouhodobě akceptovatelný, má hlavně upravit financování ČT tak, aby bylo „udržitelné“ - jak si koalice napsala i do vládního prohlášení.

Velká novela zatím nicméně nemá kromě témat konkrétní obrysy. Nad těmi se mají scházet mediální experti za koaliční strany (a případně také experti na média mimo politiku) právě pod vedením ministra Baxy. Ten ale zahájení příprav podmiňuje právě tím, že se do sněmovny nejprve dostane novela malá. „Jakmile se objeví ve Sněmovně, což snad bude v dohledné době, rozhodnu o zřízení expertní skupiny a budeme řešit velkou novelu,“ potvrzuje ministr.

Do diskuze o budoucnosti ČT pak ještě vstoupil opoziční poslanec a předseda volebního výboru Aleš Juchelka (ANO). Má na podzim v plánu uspořádat kulatý stůl a zahájit diskuzi, kdo všechno by měl být v 21. století koncesionářem - jestli není na místě, aby se mezi ně řadili i diváci, kteří obsah veřejnoprávního média sledují pouze na svých mobilech či počítačích, což podle současné legislativy nestačí na to, aby platili koncesionářské poplatky. Výčet pohybů kolem ČT nicméně prozatím končí dovolením rady ČT, která může začít fungovat bez procesních obtíží.