0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda4. 1. 20215 minut

Odškodné dostanou všechny zavřené firmy. Ale proč až zpětně

Nová dávka dokazuje, jak špatný měla vláda odhad. Reagujeme, hájí se ministr Havlíček

Ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba

Za povinné uzavření nebo omezení provozu připadne firmám nové odškodné. Stát jim pošle 400 korun za každého zaměstnance a den. Program bude platit zpětně za dobu od 14. října, kdy kvůli druhé vlně koronaviru úřední omezování podnikání začalo.  Nové odškodné v pondělí schválila vláda, žádosti bude přijímat ministerstvo průmyslu a obchodu od 15. ledna. Zároveň se rozšiřuje okruh provozoven z gastra i na malooobchody a služby jako kadeřnictví a pedikúry, dále fitness či sauny.

V první fázi je na kompenzace vyčleněno 2,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že na program bude třeba celkem až 6 miliard korun, ale jde o krok, který je fér udělat. Stát zakázal podnikat s odůvodněním, že je to po zdravotní stránce ku prospěchu všech; a v řadě případů to skutečně ku prospěchu bylo. Dává tedy smysl, že se teď všichni ze společné kasy složí na odškodnění těch, na které tíha epidemiologických opatření spadla.

Reklama

Těžko ale čekat, že vyčerpaní podnikatelé budou vládě za tuto ex-post solidaritu extra vděční. Pomoc (zdroje budou pocházet z evropských peněz) přichází pozdě a usvědčuje vládu, že buď měla špatný odhad, nebo se jí zas tak moc do pomáhání nechtělo a nechala firmy vydusit, dokud to šlo. Jako kdyby záchranáři špatně odhadli teplotu ledové vody a lámali si hlavu nad tím, jestli namísto házení záchranných kruhů spustit záchranný člun – nakonec je spuštěn, ale plno tonoucích už mezitím zmizelo pod hladinou.

Nikdo to netušil

Příběhů, kdy někdo podnikání v nejisté době a finanční tísni vzdal, je známo dost. Zpětně už se to nedozvíme, ale kdyby měli informaci o pomoci včas, možná by ještě nějakou dobu šlapali vodu. Informaci o pomoci by jistě ocenili i ti, kteří šlapat vydrželi, ale během posledního čtvrt roku v nouzi udělali kroky, které by s vědomím větší podpory třeba dělat nemuseli a teď jich budou litovat.

„Nikdo v polovině října netušil, jak dlouho bude vše zavřené,“ říká k otálení ministr průmyslu Karel Havlíček. „My snažíme reagovat na to, že s pokračujícími restrikcemi se situace firem zhoršuje a nestačí již to, co bylo v pořádku před čtvrt rokem,“ dodává s tím, že pomoc se zvedala postupně podle síly epidemie a tvrdosti lockdownu.

Stát loni přispíval zavřeným firmám na mzdy zaměstnanců. V praxi jde o administrativně náročný program Antivirus, kdy mzdy musí nejdřív zaplatit firma a pak si zpětně žádá o náhradu na úřadech práce – ale kdo má rezervy, prokouše se byrokracií a vyhne se všem jejím nástrahám, má nakonec za všechny odpojené zaměstnance stoprocentní náhradu včetně odvodů.

Tato pomoc dál trvá, stejně jako příspěvek na pokrytí nájmů (pokud majitelé pronajímaných nemovitostí spolupracovali na byrokratických úkonech). Nájmy a mzdy ale nejsou všechny náklady. To stát uznal nejdřív v gastronomii, kde provoz před Vánoci na týden otevřel a pak hned zavřel, což už šlo stěží udělat jen tak. A tak provozovatelé restaurací dostali navíc 400 korun na zaměstnance, kde počet lidí je jen měřítkem velikosti firmy a odškodné jde k podnikateli.

Nynější plošný program tento princip zobecňuje na „všechny provozovny, které na základě říjnových mimořádných opatření vlády ČR musely omezit činnost nebo úplně zavřít“. Tak okruh dotovaných aspoň popisuje tisková zpráva ministerstva; oficiální právně závazná verze vládního usnesení se zatím připravuje. Patřit by sem měly restaurace, kavárny, malé specializované obchody, služby i fitness centra. V jednání stále je, zda se otevřou vleky, nebo bude kompenzace určená i pro ně.

Špatný úsudek

Špatný odhad se ukazuje ještě v jiné rovině. Od počátku pandemie se vláda v rámci odškodňování baví s jednotlivými obory a vymýšlí pro ně speciální programy. Jejich kvalita a síla obvykle odpovídá lobbistických schopnostem a zkušenostem příslušných reprezentantů.

Realita ale kabinet doběhla. Škody jsou už tak velké a rozsáhlé, že je utopií vyhovět každému. S každým se bavit a pro každého – od autodopravců po vlekaře – vymýšlet funkční speciální program nejde, stejně jako nejde úspěšně řídit centrálně plánovanou ekonomiku.

Čím jsou dopady koronaviru větší, tím víc je takové počínání marné, což lze ilustrovat i historkami, jak žadatelé o pomoc narážejí na kapacitní přetížení úřadů. Uznat to včas by bylo důkazem prozíravosti. Pondělní krok, kdy se program COVID – Gastro rozšiřuje na COVID - Gastro - Uzavřené provozovny, je naopak zpětným důkazem dřívějšího špatného úsudku.

Vzrůstající rozsah problému dává za pravdu těm, kteří od začátku volali po principiálně jednoduchých, uřiditelných a transparentních postupech. Třeba po německém a rakouském, kdy se kompenzace odvíjejí od loňských tržeb (je možné, že by takový postup vyšel příliš draho, ale žádné kalkulace v tomto směru vláda nikdy nepředložila), anebo podle dopadu na výši daňové povinnosti.

Sečteno a podtrženo – férová a jednoduchá kompenzace měla přijít dřív. Pondělní krok vlády lze tedy ocenit, jen když hodně slevíme ve stylu „pozdě, ale přece“.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].