Německo: Umírněný ekolog Kretschmann ukazuje Zeleným cestu do vlády

Německu zažívá supervolební rok. Začal hned v lednu výběrem nového předsedy křesťanské demokracie CDU a pokračoval o víkendu zemskými volbami v Bádensku-Württembersku, které patří k hospodářským motorům Německa, a v také Porýní-Falci. Zde nabízíme prvních postřehy a data.

1. Výsledky ještě nejsou definitivní, přesto se ukazuje, že strana odcházející kancléřky Angely Merkel dvakrát výrazně prohrála. Podle aktuálních dat získala CDU v Bádensku-Württembersku kolem 24 procent, o čtyři méně než před pěti lety, a v Porýni-Falci kolem 27 procent, o pět méně než při minulém hlasování. Pokud tato čísla ještě nestoupnou, pak se v obou případech jedná o historicky nejhorší výsledky. CDU v těchto spolkových zemích dříve dominovala: v Bádensku-Württembersku pocházel zemský premiér v letech 1953 až 2011 nepřetržitě z řad CDU, v Porýní Falci pak v letech 1946 až 1991. K volební porážce přispěla jistě i aktuální aféra tří křesťansko-demokratických poslanců, kteří během pandemie vydělávali na obchodech se zdravotnickými potřebami a museli rezignovat. Nový předseda CDU Armin Laschet tedy zažívá vyloženě nepovedený start a uvnitř strany i v médiích se jistě znovu otevře debata, zda je právě on vhodným kandidátem středopravicové aliance CDU-CSU na kancléře. A zda by v zářijových volbách neměl přednost dostat populární bavorský zemský premiér a předseda CSU Markus Söder.

2. Obě spolkové země se přitom vzepřely celoněmeckým trendům. V Porýní- Falci post ministerské předsedkyně se ziskem více než 35 procent hlasů obhájila populární sociální demokratka Malu Dreyer, ačkoli se její strana v celoněmeckých průzkumech zasekla na zhruba patnácti procentech. Polovina voličů SPD v Porýni-Falci výzkumníkům řekla, že SPD volili právě kvůli této osobnosti - a pouze 30 procent kvůli stranickému programu. Podobně jde triumf Zelených v Bádensku Württembersku jednoznačně na vrub zdejšího stranického lídra Winfrieda Kretschmanna. Ten se před deseti lety stal první zeleným zemským premiérem v německým dějinách a po většinu uplynulé dekády byl nejpopulárnějším ze všech šestnácti německých zemských předsedů vlád. Za tu dobu získal velké uznání i mimo tábor příznivců Zelených - například i jednoznačná většina voličů CDU si podle průzkumů za příštího premiéra přála víc Kretschmanna než hlavní kandidátku CDU. Důvěryhodnost a kompetence vůdčích politiků tedy byla ve volbách rozhodující. Profil Winfrieda Kretschmanna najdete v aktuálním Respektu pod titulkem Bicykl i diesel.

3. I s ohledem na podzimní spolkové volby bude nyní zajímavé sledovat, jaké koalice v obou zemských parlamentech vzniknou. V Porýní-Falci je jasné, že bude pokračovat dosavadní spolupráce sociální demokracie, Zelených a liberální FDP. Kretschmann má však v Bádensku-Württembersku na výběr dvě zajímavé možnosti. Buď může pokračovat v dosavadní koalici Zelených s CDU – což si většinově přejí voliči Zelených (61 procent) i CDU (70 procent). Tato koalice je přitom politology a novináři skloňována coby nejpravděpodobnější také pro spolkovou politiku po zářijových volbách. Anebo může Kretschmann sestavit koalici spolu se sociální demokracií a liberály a nahnat tak této sestavě vítr do plachet i v celoněmecké politice. Obě varianty jsou v Bádensku-Württembersku schůdné, Kretschmann chce s ostatními stranami nejprve jednat a teprve pak si vybere.

4. Kretschmann je představitelem středového proudu Zelených, úzce například spolupracuje s manažery velkých automobilek (ve Stuttgartu sídlí Mercedes i Porsche).  „Ekologické modernizace je možné dosáhnout jen ve spolupráci s inovativními podnikateli, nikoli proti nim,“ opakuje často v rozhovorech. I po nynější výhře hned v prvním vystoupení slíbil lidem, kteří ho nevolili, že bude myslet i na jejich zájmy, protože mu jde o “celek”. Je to strategie, kterou zvláště mladší ekologičtí aktivisté kritizují, ale zjevně přináší výsledky. Kretschmann se v roce 2011 stal zemských premiérem poté, co získal 24,2 procenta hlasů, v roce 2016 posílil na 30,3 procenta - a letos zřejmě další zhruba dva procentní body přidá. A bude tak mít větší váhu při koaličních jednáních než před pěti i deseti letech. Zároveň inspiruje spolkové vedení Zelených, které se v nově zveřejněném dlouhodobém programu rovněž snaží otupit hrany, obsadit i za cenu větších kompromisů politický střed a z něj pak udávat směr v postupných ekologických reformách Německa.

5. Vzhledem k vnitrostranickým sporům zaznamenala solidní výsledek Alternativa pro Německo. V obou spolkových zemích dopadla hůře než před pěti lety, nejspíš se fakt přiblíží k hranici dvouciferného výsledku. Demoskopové přitom zaznamenali jeden zajímavý trend: stále větší podíl voličů – třeba v Bádensku-Württembersku 37 procent, o 12 více než minule - stranu volí, “protože jsou přesvědčení o její práci”. Naopak klesá podíl voličů, kteří si AfD vybrali jen na protest proti ostatním partajím – nicméně je to stále nejčastější motivace voličů AfD,