Lukašenka opět “vyhrál”, policie tvrdě rozháněla protestující
Dosavadní hlava státu získala podle odhadů 80 procent hlasů. Demonstrace mají pravděpodobně první oběť
V neděli v sedm hodin večer skončily běloruské prezidentské volby. Těsně před sedmou nechal běloruský diktátor Aljaksandr Lukašenka vypnout internet v zemi a ještě předtím na ulicích hlavního města Minsku zaparkovat těžkou vojenskou techniku. O tom, koho úřady vyhlásí za vítěze, není pochyb. Oficiální exit polly mu přiřkly skoro osmdesáti procent hlasů, jeho opoziční vyzývatelka Svjatlana Cichanouska dostala zhruba sedm. Nikdo si nemyslí, že volby nebyly zfalšované.
Nefungující mobily a vojáci v ulicích měli zamezit protestům proti výsledkům voleb. To se však nepodařilo. Největší spontánní demonstrace se konaly v Minsku, kde vyšlo do ulic několik tisíc lidí. Policie je tvrdě rozehnala, na nemnoha fotografiích, které jsou k dispozici, jsou vidět zakrvavení lidé, několik podle všeho těžce zraněných. Lidskoprávní organizace hlásí, že mladý muž, kterého porazil policejní vůz, zemřel v nemocnici. Je to tak první oběť protivládních protestů. Demonstranti se pokoušeli stavět barikády z kontejnerů. Protestovalo se i mimo Minsk, v dalších velkých běloruských městech Brestu, Grodně, Vitebsku a dalších. Někde policie davy o tisících či stovkách lidí rozehnala, někde naopak - podle všeho - místní složky zasáhnout odmítly.
Lukašenkova protikandidátka Svjatlana Cichanouska protesty zatím plně nepodpořila. Vyzvala nicméně vládu, aby přestala s násilím proti demonstrantům, kteří “vyšli do ulic pokojně, na což mají právo”. Ani slovo k volbám a protestům ještě neřekl sám Lukašenka.
Cichanouska do voleb vstoupila před dvěma měsíci: kandiduje za svého muže, uvězněného bloggera Sjarheje Cichanouského. Spolu s šéfkami volebních štábů dvou dalších kandidátů (taktéž uvězněného Viktora Babaryka a Valeryje Cepakala, který je raději v zahraničí) vytvořila protestní kandidaturu, která přitáhla na náměstí největší volební shromáždění v dějinách nezávislého Běloruska. Její podpora - a podpora jejího programu, jehož hlavním bodem je uspořádání nových svobodných voleb do šesti měsíců - je podle všeho na poměry běloruské opozice rekordně vysoká.
Většina pozorovatelů však předpokládá, že protesty brzy ustanou a ve větší povstání se nepromění. To se ukáže v příštích dnech. Pokud Lukašenka zůstane u moci, může počítat s podporou sousedního Ruska, byť nijak nadšenou. Pro Rusko není už několik let spolehlivým partnerem, především se urputně brání spojení obou zemí. Proto také pravidelně nadbíhá Spojeným státům a Evropské unii. Poté, co nejdříve nechal zavřít své protikandidáty a uplynulá noc viděla hodně policejního násilí, je ovšem se západním přátelstvím - byť třeba jen načas - konec. Polsko a Litva už zákroky pro demonstrantům odsoudily.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Doma kotlety, u voleb svobodu
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].