13_tema07_jaros
Autor: Milan Jaroš

Příchod stovek tisíc žadatelů o azyl byl v letech 2015–2016 po celé v Evropě předmětem ideologických bitev. Pětileté výročí dává možnost překonat tehdejší zákopovou válku a podívat se věcně na to, jak Německo, které tehdy přijalo zhruba milion žadatelů o azyl, situaci zvládá. Ačkoli závěrečné soudy, jak píšeme v hlavním komentáři aktuálního Respektu, pochopitelně půjde vyslovit až z odstupu dvou generací. Zde Nabízíme výběr dat a studií, která umožní udělat si o situaci u našich sousedů základní představu. Plastičtější obraz než čísla pak nabízí dlouhá reportáž ze čtyř velmi odlišných míst Německa, kterou najdete v novém tištěném Respektu.

Následující graf ukazuje vývoj počtu žádosti o azyl v posledních letech včetně nejčastějších národností žadatelů:

Reklama
Reklama

Graf 1

Tento graf ukazuje, jak vysoký je podíl schválených (“positiv”) a zamítnutých (“negativ”) žádostí o azyl:

Graf 2

Spolkové výdaje na integraci uprchlíků a na řešení příčin migrace vyčíslil deník Handelsblatt na 87,3 miliardy eur, počítáno od roku 2016. K tomu je třeba připočíst výdaje jednotlivých spolkových zemí, které jsou za péči o žadatele o azyl odpovědné - pro léta 2018 až 2025 počítají s výdaji ve výši 50,7 miliardy eur (část těchto výdajů je však hrazeno z pomoci spolkové vlády - obě uvedené částky proto nelze sčítat).

V rámci více než 15 tisíc projektů a iniciativ se aktivně v pomoci uprchlíkům angažovalo více než 10 procent německé populace. K dispozici jsou i přesnější data o dobrovolnících – například, že tři čtvrtiny pomáhajících tvořily ženy.

Když přičteme i pasivnější pomoc, například darování peněz či oblečení v různých sbírkách, pak podle studie zpracované Institutem pro demoskopii v Allensbachu pomáhalo uprchlíkům celých 55 procent Němců starších šestnácti let. V době zpracování výzkumu, což byl rok 2017, se takto nadále angažovalo 19 procent obyvatel starších šestnácti let. V průměru dobrovolnické práci věnují 5,5 hodin týdně a většina pomocníků - 67 procent - ve svém okolí pociťuje podporu této aktivity. 81 procent říká, že cítí ze strany uprchlíků hodně vděku, 64 procent se podle svých slov při práci naučilo něco nového. Přesto je 58 procent zpovídaných dobrovolníků skeptických ohledně zapojení uprchlíků do německého pracovního trhu, především kvůli problémům v komunikaci a byrokratickým překážkám.

Respekt 36/2020: Zvládli to?

• 37 procent uprchlíků, kteří do Německa přišli, v letech 2012–2016, se v zemi cítí “velmi vítáno”, dalších 37 procent se cítí být “vítáno”. Vyplývá to ze studie zveřejněné počátkem letošního roku, kterou si zadal BAMF, Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky. Průzkum byl proveden v roce 2018 44 procent dotazovaných uvedlo, že mluví dobře nebo velmi dobře německy - v roce 2017 to bylo 35procent, v roce 2016 pouze 22procent.

Graf sestavený stanicí Deutsche Welle ukazuje nejvyšší stupeň vzdělání plnoletých žadatelů o azyl v roce 2016. Červená barva značí žádné formální vzdělání, zelená představuje základní vzdělání, šedá střední školu, tmavě modrá gymnázium, světle modrá pak vysokou školu. Jedná se o stupně vzdělání v zemích původu žadatelů o azyl, které má nižší standard než stejný stupeň vzdělání v Německu.

Graf 3

 Podle v srpnu zveřejněné studie Německého institutu pro výzkum hospodářství (DIW) je 43 procent uznaných uprchlíků zapojeno do pracovního trhu, tj. pracují na plný nebo částečný úvazek - anebo jsou v učení či studují. V roce 2016 bylo takto do pracovního trhu integrováno pouze 14 procent uprchlíků. Integrace do zaměstnání se tedy daří rychleji než během předchozí uprchlické krize v 90. letech 20. století - odborníci to vysvětlují například lepší dostupností a vyšší úrovní jazykových kurzů. Hůře se daří zapojení dospělých žen do pracovního a vzdělávacího systému (29 procent). Naprostá většina uprchlíků pracuje v horší pozici, než působila v zemi původu. (Pozn.: údaj 43 procent platí k roku 2018 - dá se předpokládat, že následně podíl zaměstnaných uprchlíků dále stoupl, naopak v posledním půl roce pak vlivem pandemie opět o něco poklesl. Nebýt koronaviru, tak by koncem letošního roku byla do pracovního trhu zapojena asi polovina uprchlíků. Data se také týkají pouze uznaných žadatelů o azyl).

Zapojení do pracovního trhu lze měřit vícero způsoby. Například dle úřadů práce činila německá míra nezaměstnanosti v březnu pět procent. Mezi přistěhovalci činila 13 procent a mezi národnostmi, odkud pochází nejvíce žadatelů o azyl, pak 34 procent (v této kategorii jsou ale zahrnutí jak uznaní uprchlíci, tak lidé stejné národnosti žijící v Německu mnohem delší dobu). Další možné srovnání nabízí finanční pomoc od úřadů práce, kterou dostávají i pracující jedinci v případě, že je mzda neuživí. V únoru letošního roku sociální pomoc dostávalo 6 procent Němců, 19 procent přistěhovalců (tedy lidí žijících v Německu bez německého pasu) a 58 procent obyvatel pocházejících z hlavních zemí původu uprchlíků. Nejhůře v této statistice dopadli Syřané - 74 procent z nich pobíralo pomoc od úřadu práce.

Počet kriminálních činu je podle Spolkového kriminálního úřadu (BKA) na nejnižší úrovni od sjednocení Německa. Nárůst kriminalisté pozorují v šíření dětské pornografie, jinak je podle jejich dat Německo bezpečnější než například v 90. letech.

Současně ovšem různé průzkumy dokládají, že se Němci cítí méně bezpečně, především ženy. 32 procentnapříklad v předloňské studii zadané BKA uvedlo, že se v noci bojí chodit v okolí svého bydliště, což byl nárůst o šest procentních bodů ve srovnání s rokem 2012. 60 procent žen pak uvedlo, že se některým místům - parkům, náměstím, ulicím - preventivně vyhýbají. Největší obavy dle průzkumu panovaly v Berlíně a v Sasku-Anhaltsku, nejmenší pak v Porýni-Falci a Hesensku.

Uprchlíci v Německu, Fischen, Bavorsko, 19.11.2015
Uprchlíci v Bavorsku, listopad, 2015 • Autor: Matěj Stránský

Žadatelé o azyl jsou mezi pachateli trestných činu nadproporčně zastoupeni. Ze statistik BKA pro rok 2019 vyplývá následující: 8 procent trestných činů padá na vrub lidí, kteří do Německa v minulosti přicestovali jako žadatelé o azyl, ačkoli tvoří jen dvě procenta populace. Více v tomto odkazu, svazek 3, str 12. Kriminologové i BKA upozorňují, že mezi žadateli o azyl jsou nadměrně zastoupeni mladí muži žijící ve velkých městech - což je skupina obyvatel, která ve všech společnostech porušuje zákony častěji než jiné skupiny obyvatelstva.

 BKA poslední roky vydává speciální studie o “kriminalitě v kontextu přistěhovalectví”. Deník Die Welt z aktuálního, srpnové vydání ve svém textu vybral informace o vraždách: například, že v roce 2019 bylo 138 Němců obětí vraždy či zabití (z toho 27 dokonaných činů), kde byl mezi pachateli minimálně jeden žadatel o azyl nebo uprchlík. Naopak bylo 53 uprchlíků či žadatelů o azyl obětí vraždy či zabití (z toho 1 dokonaného činu), kde byl mezi pachateli alespoň jeden Němec.

Podle výše citovaného výzkumu DIW hovoří 90 procent dvanáctiletých dětí uprchlíků se svými přáteli převážně německy. Podíl zapojení dětí sportovních klubů je však o 18 procent nižší než u stejně starých německých dětí a poukazuje na nedokončenou integraci v mimoškolním životě dětí.

• 10 087 uprchlíků  od zimního semestru 2015/2016 začalo studovat na německých univerzitách, 55 000 uprchlíků je v odborném učení (v roce 2015 to bylo 6600, v roce 2017 27 tisíc).

Televize ZDF si vloni nechala vypracovat průzkum mezi starosty všech měst nad deset tisíc obyvatel: 80 procent z nich odpovědělo, že se situace v jejich městě vlivem uprchlíků ani nezlepšila, ani nezhoršila.

Následující graf porovnává názory Němců na přijímání uprchlíků v letech 2015 a 2020. Otázka zněla: Má Německo přijímat více, méně nebo stejně uprchlíků jako teď? Podíl lidí, kteří chtějí přijímat méně běženců, je v podstatě stejný, zhruba 40 procent. Výrazně klesl podíl občanů požadujících, aby Německo přijímalo “více uprchlíků než dnes” - a naopak stoupl podíl těch, kteří chtějí “přijímat stejně jako teď“.

Graf 4

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1638

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte