Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Agenda

Jako útok na Kapitol. Jak číst události v Brazílii?

Povstání Bolsonarových příznivců v otázkách a odpovědích

foto: Reuters
foto: Reuters

V neděli odpoledne došlo v hlavním brazilském městě Brasilia k rozsáhlému útoku proti základním státním institucím. Zjevně tisícovky nejradikálnějších stoupenců poraženého nacionálně populistického prezidenta Jaira Bolsonara  vstoupily do centra města, bez většího odporu pronikly přes policejní zátarasy a obsadily budovy brazilského Kongresu, brazilského Nejvyššího soudu a sídlo brazilského prezidenta.

Hordy vzbouřenců, které nesouhlasí s výsledkem podzimních (v Brazílii vlastně jarních) prezidentských voleb, považují je za zfalšované a žádají vojenský převrat proti současnému prezidentovi Ináciu Lulovi, několik hodin zmíněné instituce rabovaly. Pak federální policie dostala po příjezdu posil situaci pod kontrolu. Zatčeno bylo 300 - 400 demonstrantů, zabaveny desítky autobusů, s jejichž pomocí se vzbouřenci na místo přepravili. Nezdálo se, že by se vzpoura šířila do dalších částí Brazílie. Přečtěte si popis povstání a jeho pozadí v otázkách a odpovědích:

Hrozil v Brazílii státní převrat? Povstalci v něj určitě doufali, doufají v něj ostatně už velmi dlouho. Zároveň se nezdá, že by na něco takového měli sílu. Nikdo nestojí otevřeně v jejich čele, nemají významnou podporu na politické scéně, armáda na jejich požadavky už roky nijak nereaguje. Na druhou stranu, Brazílie je velmi rozpolcená země, oba tábory jsou nesmiřitelné, s „bolsonaristy“ sympatizují i složky policie, lidé v zemi jsou po zuby ozbrojení a Brazílie rozhodně násilí a vojenskou diktaturu „umí“ - dnešní demokratický režim panuje jenom od poloviny 80. let.

Kdo tedy vlastně zaútočil? Mobilizovaní radikální stoupenci Jaira Bolsonara. Od prohraných volbách začali nejdříve blokovat brazilské dálnice, později se přesunuli před kasárna brazilské armády. Tam vytrvale žádají, aby vojsko převzalo v zemi moc, protože nevěří, že volební výsledek nebyl zfalšován. Bolsonaro po vzoru Donalda Trumpa zpochybňoval volební systém systematicky.

Nemohou mít povstalci pravdu? Stěží. Brazilský systém je považovaný za jeden z nejmodernějších na světě, je kompletně digitalizovaný a na rozdíl například od Spojených států dokáže výsledky na území rozlehlé země s více než 200 milióny obyvatel hlásit v řádu hodin. Když byl Bolsonaro zvolen do úřadu (a před tím opakovaně do Senátu), rozhodně si na jeho chod nestěžoval. Po letošních volbách pověřil navíc právě Bolsonaro armádu, aby o průběhu voleb vypracovala zprávu (k nevoli dalších politiků, kteří mají pocit že vojsko nemá do volebního procesu co mluvit). Armáda došla oficiálně k názoru, že k žádným nesrovnalostem nedošlo, ale nechala si pootevřená malá dvířka k pochybnostem, když konstatovala, že nemá přístup ke zdrojovému kódu volebního softwaru, a nemůže tudíž zodpovědně říci, zda je zcela v pořádku.

Jair Bolsonaro  • Autor: REUTERS
Jair Bolsonaro • Autor: REUTERS

Proč se neustále mluví o armádě? Protože Brazílie prošla obdobím vojenské diktatury. Ač je to k nevíře, nemalá část brazilské veřejnosti cítí k této éře nostalgii - a tato část se překrývá se stoupenci Jaira Bolsonara. Ten sám je bývalým vojákem, k armádě se hlásí a několik jejich představitelů se také podílelo na jeho vládě. Bolsonaristé obecně mají pocit, že současný politický systém země je beznadějně zkorumpovaný a nefunkční a požadavek vojenského převratu se nezačal ani zdaleka objevovat teprve po prohraných volbách - je v podstatě konstantním cílem nacionálního hnutí, které Bolsonaro rozpoutal.

Požadovali Bolsonarovi stoupenci vojenský převrat i v době, kdy byl jejich lídr prezidentem? Ano. Bolsonaro nikdy nezískal silnou podporu na politické scéně, je to v podstatě politický solitér a jeho příznivci většinou ani nedoufají, že je v jeho moci něco skutečně změnit. Bolsonaro je pro ně jakýsi spasitel, který ukazuje cestu, ale potřebuje podporu jediné „spolehlivé“ složky společnosti, kterou je armáda.

A má ji? Zatím tomu nic nenasvědčuje, alespoň ne otevřeně a oficiálně. Několik generálů se sice podílelo na jeho vládě, na výzvy k převzetí větší odpovědnosti ale armáda nikdy nereagovala. Nereaguje ani nyní, když ji o to tvrdé jádro bolsonaristů už týdny systematicky žádá. Na druhé straně v tuto chvíli není vůbec jasné, jak mohlo k tak rozsáhlému útoku vůbec dojít. Demonstranti museli urazit více než osm kilometrů od kasáren do středu hlavního města. V prezidentském paláci by měla být trvale umístěna vojenská jednotka, jenže nikdo se útočníkům nepostavil na odpor.

Kdo tedy povstalce podporuje? Na politické scéně vlastně v podstatě nikdo, tedy opět alespoň oficiálně. Útok na veřejné instituce odsoudil i předseda nevelké Bolsonarovy Liberální strany. Hlavní blok středových stran v čele s předsedou dolní komory Kongresu Arthurem Lirou také zásadně odmítá jakékoliv pokusy destabilizovat demokracii. O tento blok stran se přitom Bolsonaro opíral během velké části svého vládnutí. Centristé jsou nicméně političtí „pragmatici“ (spíše cynici), s Bolsonarem spolupracovali, pouze pokud byl u moci, a jim samotným se ve volbách dařilo dobře i bez něj. Nemají prakticky žádnou ideologii a s Bolsonarem je vlastně nic nepojí.

A co Jair Bolsonaro? Ten není v zemi, před oficiální prezidentskou inaugurací Inácia Luly odcestoval na Floridu. Odtamtud násilnosti vlažně odsoudil. Bolsonaro vlastně od prohraných voleb především mlčí a nevystupuje na veřejnosti.

A prezident Lula? Ten se hodně zlobí. Během útoku nebyl v hlavním městě, situaci sledoval z městečka ve státe Sao Paulo postiženého povodněmi. V hlavní městě nezasedá ani Kongres, a protože byla neděle, povstalci v podstatě útočili proti prázdným budovám. V tom se situace zásadně liší od útoku ozbrojených stoupenců Donalda Trumpa na Kapitol 6. ledna 2021. V Americe šlo reálně o životy zákonodárců, nebo dokonce amerického viceprezidenta, vzbouřenci se pokoušeli zastavit nedokončený proces schvalování volebních výsledků. V Brazílii je naopak vše oficiálně ukončeno, Inácio Lula je již týden inaugurovanou hlavou státu a zákonodárný sbor nezasedá - v Brazílii jsou teď vlastně letní prázdniny. Viditelně rozzlobený Lula útočící dav nazval fanatickými fašisty a připsal vinu na hlavu Jaira Bolsonara, který Brazilce dopředu již léta přesvědčuje, že celý systém je jeden velký podvod. Lula vůbec o svém předchůdci mluví velmi nesmiřitelně - v souvislosti se způsobem, jakým (ne)reagoval na pandemii covid-19, mluví o genocidě, skutečně tohle slovo používá a použil ho i v neděli.

Zklamání Bolsonarových voličů • Autor: REUTERS
Zklamání Bolsonarových voličů • Autor: REUTERS

Co bude dál? Nejspíš nic pěkného. Lulova vláda se bude muset s tvrdým jádrem bolsonaristů nějak vypořádat. Dosud se nemohla rozhodnout, jaký postup proti nepřetržitě demonstrujícím skupinám radikálů zvolit, ve vládě nebyla jednota, tlak na násilné rozehnání kempujících skupin bolsonaristů nicméně rostl a je možné, že k útoku došlo také proto, že radikálové cítili blízkost zásahu ze strany vlády. Útok dost možná vyvolá čistky ve státní správě, Nejvyšší soud již na 90 dní odvolal guvernéra federálního státu, v němž se hlavní město nachází, a přikázal bezpečnostním složkám včetně armády, aby demonstrace ukončily. Lula žádá, aby byli potrestáni všichni účastníci rabování, slibuje odhalit, jak a kým jsou demonstrace financovány. Je možné, že se v Brazílii schyluje k zásadnímu střetu mezi znepřátelenými složkami společnosti.

A reakce ze zahraničí? Vláda Inácia Luly má podporu vlády Spojených států, latinskoamerických vlád, podpořili ji Britové i Francouzi. Někteří demokratičtí politici v USA žádají, aby byl Bolsonaro vyhoštěn ze země do Brazílie, útok odsoudila i populistická italská premiérka Giorgia Meloni. To je pro Bolsonara důležité, v Brazílii se totiž má za to, že usiluje o zisk italského občanství, jeho rodina totiž z Itálie pochází. Do Brazílie, kde o něm vládnoucí levice mluví jako o strůjci genocidy, se mu podle všeho vracet nechce.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].