Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Zkumavka

Oteplení na klimatické frontě

Nepracujete špatně, ale po dvaceti letech fungování byste se přece jen měli odhodlat k několika důležitým změnám. Tak by se dal shrnout nejnovější vzkaz pro mezinárodní klimatický panel IPCC, který koncem srpna vyslala prestižní vědecká organizace sdružující akademie věd z celého světa.

S prověrkami práce klimatologů se v poslední době roztrhl pytel a klimatickým skeptikům by nemělo ujít, že se žádné závažné provinění nenašlo. Pozitivně vyznívá i ta nejnovější z prověrek, uskutečněná tzv. Meziakademickou radou (InterAcademy Council, IAC). Cílem bylo prozkoumat, jak vlastně panel funguje a co by se dalo v jeho práci zlepšit.

Meziakademická rada vznikla v roce 2000 proto, aby ve složitých otázkách radila mezinárodním organizacím, jako je OSN či Světová banka. Prověrka IPCC, kterou letos uskutečnila, je tedy důležitá nejen tím, že za ní stojí významná vědecká organizace, ale také tím, že nezkoumala chyby jednotlivců, ale fungování IPCC (Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu) jako celku.

Panel je totiž tím nejdůležitějším katalyzátorem poznávání změny podnebí. Toto mamutí těleso zvolna „chroustá“ nejrůznější vědeckou literaturu, shromažďuje a analyzuje poznatky a sestavuje souhrnné zprávy, které vycházejí zhruba každých šest let, přičemž každá z nich má mnoho tisíc stran.

Co tedy rada akademiků panelu doporučuje? Poměrně zásadní změny v řízení IPCC, z nichž nejviditelnější je požadavek, aby čelní představitelé panelu zůstávali ve funkci omezenou dobu, konkrétně aby jejich funkční období nepřesahovalo přípravu jedné souhrnné zprávy. Je to jemná pobídka, aby současný šéf panelu Rádžendra Pačaurí rezignoval - je předsedou od roku 2002 a podílel se už na přípravě minulé souhrnné zprávy zveřejněné v roce 2007.

Pačaurí ovšem s odstoupením nepospíchá, novinářům řekl, že by o něm musely rozhodnout členské státy IPCC. V minulosti byl tento muž několikrát obviněn z neetického jednání, avšak prověrka jeho příjmů, kterou nedávno uskutečnila specializovaná firma KPMG, prokázala, se díky své funkci nijak neobohatil. Jako šéf panelu nicméně Pačaurí nese odpovědnost například za chyby, které poslední souhrnná zpráva z roku 2007 obsahovala, a po osmi letech ve funkci by měl skutečně zvážit, zda by jeho odstoupení nepomohlo nastartovat novou éru v práci panelu.

Kromě toho akademici klimatologům například radí, aby opatrněji zacházeli s informacemi, které neprošly recenzním vědeckým řízením, třeba s poznatky z různých zpráv zveřejňovaných ekologickými organizacemi. Měla by vzniknout jasnější a přísnější pravidla, kdy lze z této „šedé zóny“ čerpat, a informace, které odtud pocházejí, by měly být zřetelně označeny. Akademici také volají po tom, aby byl posíleno a zlepšeno recenzní řízení uvnitř samého IPCC, při sestavování dokumentů, které panel vydává.

Na druhou stranu akademici upozornili, že to má klimatický panel občas těžké: hlavně při tvorbě krátkých informačních výtahů ze svých obsáhlých souhrnných zpráv, sloužících jako vodítko pro politiky a jiné veřejné činitele. Do tvorby těchto „sumářů“ totiž ve velké míře zasahují zástupci vlád, kteří se během nekonečných, zpravidla nočních vyjednávacích maratónů dohadují o každé slovo. Poznatky, shromažďované a vyhodnocované dlouholetým komplikovaným procesem, jsou tak někdy na poslední chvíli oslabovány a cenzurovány, aby byly přijatelné pro všechny zúčastněné státy.

Přes tyto výtky dospěli akademici k závěru, že činnost panelu je „celkově úspěšná“ a že IPCC „slouží společnosti dobře“. Možná se tak uzavírá období skepse trvající od loňského podzimu a útoky „klimaskeptiků“ poleví. Ostatně důležitý signál, že se časy možná mění, vysílá v těchto dnech dánský statistik Bjørn Lomborg, dosud známý neustálým zpochybňováním většinového pohledu na globální oteplování. Jak nedávno napsal list Guardian, dánský vědec„otočil o 180º“ a uznal, že změna klimatu je jedním z největších problémů lidstva. Ve své nejnovější knize, která vyjde v září, Lomborg píše, že pokud chce lidstvo problém klimatické změny do konce století vyřešit, musí každý rok investovat 100 miliard dolarů.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].