Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Příliš odvážná vize

Americký prezident mluví o světě bez jaderných zbraní, připouští však, že se jej asi nedožije. To je velmi pravděpodobné. Problémy provázející odzbrojení jsou tak velké, že velmoci možná pouze rozeberou stárnoucí atomové nálože, aby z nich získaly materiál nutný pro udržení zbývajících hlavic v použitelném stavu.

Atomový výbuch • Autor: Profimedia.cz
Atomový výbuch • Autor: Profimedia.cz

Jakožto jaderná mocnost, která jako jediná použila atomovou zbraň, mají Spojené státy morální povinnost jednat, řekl prezident Barack Obama v projevu, s nímž vystoupil v dubnu na Hradčanském náměstí v Praze. Zároveň se zavázal, že Amerika bude usilovat o svět bez atomových zbraní. Rusko později reagovalo na jeho návrhy poměrně vstřícně. Domnívat se, že všechny jaderné bomby rychle zamíří do šrotu, by však bylo naivní.

Dosavadní odzbrojovací dohody omezují pouze počet strategických atomových bomb a jejich nosičů (tedy zbraní, s nimiž lze rychle a mohutně udeřit po celém světě), ale počet slabších taktických jaderných náloží v arzenálech jaderných mocností žádná smlouva nereguluje. Neupravuje jej ani nejnovější dohoda z Moskvy, podepsaná počátkem července. A ani snížení počtu strategických zbraní, o němž se v Moskvě hovořilo, není příliš velké.

Myslí to tedy supervelmoci s jaderným odzbrojováním vůbec vážně? Do jisté míry zřejmě ano. Obamova administrativa chce snížit napětí mezi USA a Ruskem, které v minulosti povážlivě vzrostlo a ochromilo konstruktivní dialog.

Za odzbrojovací iniciativou ovšem nestojí jen politici, ale překvapivě také vojáci. Termonukleární nálože, jež jsou v arzenálech obou velmocí od 50. let, beztak nelze masově nasadit v boji, protože by se Země stala neobyvatelnou. Navíc podle různých pramenů, třeba i technické zprávy Jaderné zbraně v 21. století, kterou pro potřeby české armády a zbrojního průmyslu vypracoval Vladimír Hnatowicz z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, význam jaderných zbraní, zejména těch s velkou výbušnou silou, klesá. Moderní armády mají k dispozici velmi přesné konvenční zbraně a v boji by daly přednost spíše ničení vybraných cílů před plošnou devastací rozsáhlých území. A kdyby vojáci přece chtěli úkol řešit hrubou silou, mohou použít aerosolové bomby, které nad cílem rozptýlí výbušný oblak hořlaviny a zapálí ho. Exploze se svou mohutností blíží výbuchu slabší taktické atomové pumy.

Dalším nedostatkem atomových zbraní je jejich omezená životnost, musí se v nich pravidelně vyměňovat tritium – izotop vodíku s krátkým poločasem rozpadu, jehož výroba je velmi drahá. A tak jaderný arzenál buď neustále pouští žilou státnímu rozpočtu, nebo přestane fungovat. Představitelé supervelmocí nepropadli pacifismu, spíš se rozhodli přezbrojit, postupně se zbavit části atomových dinosaurů, aby mohli vložit peníze do zbraní, s nimiž lze vést vítěznou válku.

Politické tance a bubácké státy
Atomové velmoci nicméně budovaly své arzenály půl století a nevzdají se jich zadarmo. Budou požadovat ústupky od svých soupeřů. Například Rusové podmiňují omezení svého jaderného arzenálu zrušením amerických plánů na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě.

Střela • Autor: Globe Media /  Reuters
Střela • Autor: Globe Media / Reuters

Na jednání však nezbývá mnoho času, už letos v prosinci vyprší platnost smlouvy START-I (Strategic Arms Limitation Talks, rozhovory o omezení počtu strategických zbraní), která oběma největším velmocím ukládá, aby každá z nich omezila počet strategických atomových hlavic na 6000 kusů. Dnes je skutečný počet těchto zbraní podstatně menší: USA jich mají 2200 a Rusko 2790 (podrobnosti v rámečku Džentlmenská dohoda). V Moskvě se Obama s ruským prezidentem

Medveděvem

zavázali k ještě o něco výraznějšímu poklesu – během příštích sedmi let chtějí snížit počet strategických hlavic na 1500 až 1675. Dohoda je zatím jen předběžná, o sporných otázkách se bude dále jednat tak, aby byla konečná smlouva uzavřena do doby, než vyprší zmíněná úmluva START.

Dál jaderné mocnosti zatím nepůjdou. Velitel ruských strategických raketových vojsk Nikolaj Solovcov měsíc před setkáním prezidentů v Moskvě prohlásil, že v současných jednáních nelze jít pod 1500 hlavic. Důvody neuvedl; k tomu, co Rusku nejspíš vadí a proč je další odzbrojování obtížné, se však ještě dostaneme.

Rozložení sil ve světě současná jednání nezmění, USA a Rusko si i v následujícím desetiletí uchovají drtivou převahu nad ostatními státy. Zdánlivě bychom tedy mohli vše odbýt mávnutím ruky – nejde ani tak o odzbrojení, ale spíše o optimalizaci zbrojnic, kterou si vynutil technický pokrok. Věc je ale složitější, jak naznačují i ostré a často zcela protichůdné komentáře, které dohoda vyvolává.

Například John R. Bolton, bývalý vyslanec Spojených států u OSN za éry prezidenta George W. Bushe, prohlásil, že Obama při jednání s Rusy zašel příliš daleko a je šokující, jak málo strategických nosičů (mezikontinentálních balistických raket a dálkových bombardérů) by si USA měly ponechat. Ke kritice se přidal i konzervativní list Wall Street Journal. Napsal, že oslabený atomový arzenál Spojených států by mohl povzbudit země jako Pákistán, Severní Koreu a možná Írán, aby rozvíjely své jaderné zbrojnice a dosáhly s Američany strategické rovnováhy.

Jaderné zbraně jmenovaných zemí sice nelze brát na lehkou váhu, přesto jsou takové obavy poněkud nadsazené. Severní Korea provedla již dva pokusné jaderné výbuchy, ale v porovnání s arzenály světových velmocí bude její jaderný potenciál i nadále titěrný. Probíhající jednání o jaderném odzbrojení zatím mohou tento obskurní režim ignorovat, právě tak jako případné íránské atomové ambice, a začít se jimi zabývat, až ve světě budou zbývat poslední desítky strategických hlavic. Tyto země, stejně jako například Pákistán, mají příliš malé hospodářské zázemí, aby mohly vyvinout a vyrobit jaderné zbraně, jejichž počet a kvalita by se vyrovnala arzenálům USA či Ruska.

Atomový výbuch v laboratoři
Výtky k uzavřeným dohodám zaznívají také z opačné strany názorového spektra a týkají se i jiných věcí než relativně malého poklesu počtu hlavic: Pokud USA a Rusko skutečně směřují k atomovému odzbrojení, proč nezmění své agresivní jaderné doktríny ze začátku tisíciletí, v nichž si vyhradily možnost použít atomové zbraně jako první? Americká doktrína výslovně počítá s použitím jaderných zbraní v preventivním útoku. Ta ruská sice působí umírněněji, ale obsahuje i vágní prohlášení, že atomové zbraně Rusku slouží k udržování mezinárodní stability a míru. Takový výrok armádu v použití jaderných zbraní kdekoli na Zemi příliš neomezuje.

Volání Baracka Obamy po světě bez atomových zbraní by také bylo důvěryhodnější, kdyby Spojené státy ratifikovaly mezinárodní Smlouvu o úplném zákazu pokusných jaderných výbuchů (CTBT – Comprehensive Test Ban Treaty), stejně jako to již učinilo 148 zemí včetně Ruska. Prezident Obama prozatím alespoň zastavil financování projektu RRW (Reliable Replacement Warhead), v jehož rámci se rozbíhal vývoj nové strategické hlavice, která by vyžadovala minimální údržbu a spolehlivě fungovala i po dlouhodobém skladování.

Ivan Větvička
Autor je publicista, studuje jadernou fyziku

Celý článek najdete v Respektu 30/09

(On-line rozhovor s Ivanem Větvičkou o problematice jaderných zbraní ve středu 22.7. od 11:00 na respekt.cz .)

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].