Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Mrtvé moře

Rostoucí ceny ropy a vyčerpání ložisek ženou těžební společnosti na širé moře, do stále rizikovějších oblastí. Uvažuje se i o těžbě z hloubky deseti kilometrů pod mořským dnem. Současná katastrofa v Mexickém zálivu proto zřejmě nebude poslední.

Hořící hladina. Část ropy lze odstranit zapálením. / Foto Profimedia.cz • Autor: Profimedia.cz
Hořící hladina. Část ropy lze odstranit zapálením. / Foto Profimedia.cz • Autor: Profimedia.cz

Reflektory ponorky ozářily v hloubce necelých 700 metrů scenerii, která jako by ani nebyla z tohoto světa: temné bubliny ropy unikající z oceánského dna a kolem nich bující život. Posádka podmořského plavidla spatřila kolonie mikroorganismů, které se mazlavou tekutinou živí, a také trsy kroužkovitých těl mnohoštětinatých červů žijících s některými „ropnými“ bakteriemi v symbióze. Tito podivní tvorové dorůstají více než třímetrové délky a mohou se dožívat 250 let.

Vedoucí expedice Neil Piggott nebyl ovšem mořským biologem, ale průzkumníkem firmy British Petroleum (BP). Více než prazvláštní organismy jej zajímala unikající ropa a plyn. Psala se 90. léta minulého století a nad těžbou v Mexickém zálivu se stahovala mračna, vypadalo to, že zdejší ložiska už mají svá nejlepší léta za sebou.

Přitom to bývala nadějná oblast. Už od druhohor, po desítky milionů let, přinášely řeky do pánve v zálivu materiál, který se usazoval na mořském dně a pohřbíval odumřelý mořský plankton a další organickou hmotu. Na některých místech vznikaly přírodní pasti a zachycovaly ropu a plyn, jež z odumřelých organismů vznikaly.

Počátkem 90. let minulého století však ropa z průzkumných vrtů přestala téct a Mexickému zálivu se v těžařské komunitě začalo přezdívat „Mrtvé moře“. Mnohé firmy odtud odcházely a ohlížely se po nových ložiscích v Rusku, v kaspické oblasti či na Dálném východě. Společnost BP však zůstávala, její geologové tušili, že záliv ještě může do světové ropné produkce výrazně zasáhnout.

Havěť na podmořských ropných pastvinách jim dávala za pravdu. Přirozený únik ropy ze dna svědčil o tom, že dále od břehu, ve větších hloubkách, mohou být dosud neobjevená ložiska. Brzy se je podařilo najít, byl tu ale háček: nacházela se až téměř šest kilometrů pod dnem skoro dva kilometry hlubokého moře. To se tehdy zdálo nepřekonatelně hluboko.

Dnes je vše jinak, ropa z těchto hloubek proudí bez problémů a nikdo na tom neshledává nic zvláštního. Oblast, kterou pomáhal Neil Piggott objevit, se jmenuje Thunder Horse (Hřmící kůň) a tvoří jedno z nejdůležitějších ložisek obhospodařovaných společností BP. Ani „Hřmící kůň“ však nemusí být finálním krokem do hlubin. Loni narazil průzkumný vrt Tiber firmy BP na ropu téměř jedenáct kilometrů pod hladinou Mexického zálivu, v místě, kde je moře hluboké 1260 metrů. Je jí zřejmě tolik, že by pokryla spotřebu Spojených států po dobu jednoho roku.

Jenže zatímco až donedávna se o jedenáctikilometrovém svislém vrtu hovořilo jen v superlativech jako o technickém zázraku, nyní je Tiber zmiňován i v jiné souvislosti. Průzkumná vrtná plošina, která jej loni dokončila, se totiž jmenuje Deepwater Horizon. Dnes spočívají její ohořelé a výbuchem poničené zbytky na dně v hloubce 1500 metrů, asi 300 km východně od vrtu Tiber a necelých 70 km od břehů Louisiany.

Inspekce tu nechceme
Svědčí potopené trosky vrtné plošiny a unikající ropa o tom, že těžební společnosti příliš riskují a vydávají se za hranice bezpečnosti dané současnými možnostmi techniky? Ano i ne. Nedávnou havárii zřejmě nezavinilo ani tak překročení bariér jako spíš obyčejný šlendrián.

Celý článek najdete v Respektu 20/2010

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].