0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Vidlemi3. 3. 20104 minuty

Pošlete korupčníky do pekel

Slovní mela, která se strhla kolem nákupu slavných pandurů se může stát velkým přínosem. Pro armádu, veřejnost, politiky i naši bezpečnost a důvěryhodnost. Pokud se debatu podaří držet ještě nějakou dobu na povrchu, je dost možné, že povede ke změnám v armádních zakázkách. Samozřejmě – za předpokladu, že šlo o korupční nákup, a že o korupčním potenciálu věděli politici (pokud na něm přímo neparticipovali) – by bylo krásném číst tak za rok, za dva, policejní zprávu, která by popsala, jak se vše událo a kdo měl v obchodě prsty. Bylo by to zajímavé čtení, i kdyby policie musela konstatovat, že je sice řada nepřímých indicií, že byla zakázka od počátku do konce nějak manipulována, ale z trestného činu nelze nikoho obvinit, neboť jasné důkazy o uplácení neexistují.

Jenže je tu i jiná možnost, jak potěšit naše mozky a city. Politici by měli jasně připustit, že pokud jde o korupční potenciál ministerstva obrany, tak nemá prakticky meze. Předraženo, zmanipulováno, dáno jedinému zájemci je na ministerstvu obrany mnoho zakázek, pravděpodobně tisíce. Za tím už nestojí pár šikovných lobbistů, obratných obchodníků a zkorumpovaných úředníků, důstojníků a politiků, ale systém, který takovou neuvěřitelnou manipulaci umožňuje. Ten systém stojí na zákonech a ty mohou změnit jedině politici.

Reklama

Zkusme tedy na chvíli zapomenout na pátrání, který politický šíbr se sešel s jakým lobbistou a o čem se bavili – s téměř stoprocentní jistotou se dá říct, že to neodhalí ani policie. Pojďme se podívat na to, jak se který politik, lobbista či úředník angažuje v tlaku na změnu systému. Kdo navrhuje skutečné změny veřejných zakázek, hlavně těch zbrojních? Kdo prosazuje, aby armáda – po vzoru svých aliančních spojenců na západ od naší hranice – vypracovávala závazné, srozumitelné a veřejně přístupné pěti i dvacetileté plány na rozvoj, fungování a výzbroj české armády? Kdyby to fungovalo, těžko by se vysvětlovalo, proč se kupovaly pandury, gripeny, modernizovaly tanky, pořizovaly letouny L 159, kupovaly nefunkční rakety, když s tím plán výzbroje vlastně vůbec nepočítal, a nepožadovali to ani naši spojenci.

Osobně neznám jediného politika, který by se o to v posledních třech letech SKUTEČNĚ snažil. Řada poslanců a senátorů nemá navíc ani potuchy o co by se měli snažit. O problému podezřelých nákupů ministerstva obrany se mezi zákonodárci skoro nemluví a když se některého z nich zeptáte na názor, nebo na návod k řešení, dostanete odpověď hodnou naprostého amatéra – typu “Opravdu je to tak? Na to se budu muset zeptat ministra.“ A pak se nikdo nezeptá.

Změnit zákony není těžké. Změnit je tak, aby lobbisté a korupčníci byli poslání do pekel je už složitější. Pravděpodobně to znamená pro politiky přerušení penězovodu do stranické pokladny a někdy i vlastní kapsy.

Návrh nakonec. Místo hloupých debat o mém vztahu k panu Bělíčkovi, rozpoutávaných tajemným panem Milanem (bývalý příslušník StB Jan Bělíček byl jeden z desítek mých informátorů, které novinář potřebuje a málokterý z nich by se moralistům či hlupákům opravdu líbil, a slibuji, že se o plukovníku B. vyjadřuji v této glose naposled), bych si rád přečetl seriózní reakce. Takže pro ty rozumnější, pokud se vám do toho bude chtít a uznáte tuto glosu hodnu reakce – znáte nějakého politika, který by měl jasné a srozumitelné návrhy, jak zastavit způsob obchodování, praktikovaný ministerstvem obrany? A znáte nějaký návod vy?


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].