Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Vaše dopisy

Nechci se dohodnout

RESPEKT 18/2010

Reaguji na článek Pavla Kosatíka o Ludvíku Vaculíkovi. Trochu nepatřičná mi přijde snaha omlouvat Vaculíkův vstup do KSČ mentalitou dvacetiletého, když v dalších řádcích čteme, že ve třiceti i dále v ní setrvává. Byli a jsou dvacetiletí, pro něž je jednání jakékoli skupiny podle hesla „účel světí prostředky“ dostatečným varováním. Rozhodně nechci snižovat význam Vaculíkova politického vystoupení ani činnosti kolem samizdatu (i když podsouvat textu 2000 slov úmysl, aby se lidé závazně vyjádřili pro případ okupace, je možná nadbytečné).
Co mne ale přimělo napsat tuto poznámku, je závěr článku. Konzervativec je podle mne především ten, kdo podle vyznávaných konzervativních hodnot, podle té „představy řádu“, řídí souvisle celý svůj život. Ne ten, kdo „odsuzuje pragmatickou etiku“, ale ten, kdo – není-li již „hlubokých vztahů“ – respektuje alespoň ona „pravidla chování“. A to, nezlobte se, Vaculík není. Způsob, jímž vstupoval, vystupoval (KSČ, církev), ale především jímž se choval ke své rodině (nejsem čtenářkou bulváru, ale Vaculíkových knih – i těch, jejichž existenci P. Kosatík přešel mlčením), rozhodně neopravňuje označit ho za konzervativce. Pro mne je a zůstane reformním komunistou.
Pavla Kosinová, Praha východ

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].