Trumpova obchodní válka proti realitě
Jeho sen o návratu do roku 1900 se může splnit. Bohužel
Den osvobození“ je výstižný název pro politiku prezidenta Donalda Trumpa, který zavedl nová a vysoká cla proti zemím celého světa. Spojené státy jsou podle něj týraná kolonie, kterou využívají jiné země a obírají ji o pracovní místa, průmysl a peníze. „Naše země a její daňoví poplatníci byli více než padesát let okrádáni,“ ohlásil, když minulou středu oznamoval své plány. Trumpovi nohsledi, viceprezident J. D. Vance nebo ministr obchodu Howard Lutnick, to po něm papouškují a vykreslují obraz zoufalé země s prázdnými továrnami, nezaměstnanými dělníky a stagnujícími mzdami.
Skutečnost je úplně opačná. A jen díky tomu, že je opačná – jinými slovy díky bezkonkurenční ekonomické síle Ameriky – se Trump může o svou celní politiku vůbec pokoušet. Je to právě ekonomická síla USA, co mu umožňuje snažit se donutit zbytek světa, aby se podřídil jeho vůli. Trump však využívá americkou moc tak rozmarným, ničivým a hloupým způsobem, že nakonec skoro určitě prohrají všichni.
Skutečným ekonomickým příběhem posledních třiceti let je toto: Spojené státy utekly všem svým hlavním konkurentům. V roce 2008 byla americká ekonomika přibližně stejně velká jako ekonomika eurozóny, nyní je téměř dvakrát větší. V roce 1990 byly průměrné mzdy v USA asi o 20 procent vyšší než celkový průměr ve vyspělém světě; nyní jsou přibližně o 40 procent vyšší. V roce 1995 byl Japonec z hlediska HDP na obyvatele o 50 procent bohatší než Američan; dnes je Američan asi o 150 procent bohatší než Japonec. Nejchudší americký stát Mississippi má ve skutečnosti vyšší HDP na obyvatele než Velká Británie, Francie nebo Japonsko.
A přesto je Trump přesvědčen, že po celou tu dobu Amerika ve skutečnosti rychle upadá. Jeho pohled na svět jako by zamrznul v šedesátých letech minulého století, kdy byla Amerika – nebo tak si to chce pamatovat – průmyslová velmoc. (Další součástí tohoto obstarožního pohledu na svět je přeceňování Moskvy, kterou Trump zřejmě vidí jako klíčového globálního ekonomického hráče, s nímž může uzavírat spoustu důležitých dohod. Rusko, a je to bizarní, bylo z nových cel vyjmuto.)
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
