0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory23. 6. 202412 minut

Habsburkové slaví 750 let nástupu na římský trůn. Co si o současnosti myslí dnešní hlava dynastie?

S Karlem Habsburským o provozování rádia na Ukrajině, cestách starým passatem do války a nutnosti vědět, čeho chceme dosáhnout

Autor: Milan Jaroš

Málokomu se poštěstí slavit 750. výročí něčeho, co je s ním osobně spjaté. Habsburkové ale dobrý důvod k oslavě mají, a sice výročí nástupu jejich předka Rudolfa na královský trůn Svaté říše římské. Výročí připadalo už na minulý rok, Karel Habsburský, současná hlava rodu, se však tehdy léčil z rakoviny prostaty. Teď je opět zdráv a 13. června uspořádal slavnost v Paláci Ferstel v centru Vídně. Karel a jeho portugalská choť Christian nad vstupními schody vítali každého ze zhruba 250 hostů. Na úvod večera se hrály hymny Evropské unie, Rakouska a císařství, později rytmus udávaly popové skladby rakouského zpěváka Falca v podání symfonického orchestru. Krátký historický film provedl hosty dějinami dynastie, pointou však byla budoucnost. Habsburkové se neupínají ke ztracené monarchii, z její ideje o společném soužití mnoha národů si odnesli podporu evropské integrace. „Provinční nacionalistické myšlení nás nikam nevede,“ řekl ve svém slavnostním projevu Karel Habsburský. Svůj pohled na aktuální výzvy Evropy poté přiblížil v exkluzivním rozhovoru s Respektem, který probíhal ve vídeňském sídle Řádu sv. Jiří, evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského.

Vaše rodina si připomíná 750. výročí nástupu na římský trůn a oslava byla plná odkazů k této dlouhé historii. Jakou dobu vám nejvíce připomíná současnost? 

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Automaticky mě napadá rok 1938, tedy doba Mnichova, jednání demokratických vlád s Hitlerem, jejich zrada na Evropě. Chamberlain a Daladier, tehdy respektovaní politici, situaci vyhodnotili zcela mylně. Obávám se, že zažíváme něco podobného. Někteří politici opět tvrdí, že musíme začít jednat s Vladimirem Putinem a uznat fakta, která jeho invaze na Ukrajině vytvořila. To není nic jiného než další zrada na Evropě, nepochopení historie, neschopnost se z ní poučit. 

Některým lidem dnešní situace více připomíná roky 1912 nebo 1913, tedy předvečer první světové války. Bojí se, že postupná eskalace, včetně rostoucí pomoci Ukrajině, povede k výbuchu velké války, kterou přitom nikdo nechce. Řekl bych, že tato obava částečně ovlivňuje opatrnou německou politiku. Co si o této paralele myslíte?

Podobnost Putina s Hitlerem – ve způsobu agrese a bezskrupulózním porušení snad všech uzavřených dohod – mi opravdu mnohem více připomíná konec třicátých let. Máme nepředstavitelné štěstí, že Ukrajina je taková, jaká je: že se chce bránit a bránit tím celou Evropu. Myslím, že politici jako německý kancléř Olaf Scholz si vůbec nejsou vědomi tohoto štěstí.  

Na Ukrajině už dlouho působíte, vlastníte tamní rozhlasovou stanici Kraina FM. Co jste po začátku ruské agrese zažíval? 

První licenci na rozhlasovou stanici jsem na Ukrajině koupil už v roce 2007, s malou přestávkou tam od té doby působím. Únor 2022 samozřejmě všechno změnil a hned nám přinesl jedno dilema. Ukrajinská vláda nabídla, abychom na našich vlnách vysílali jednotný státní program. V natolik krizové situaci tomu rozumím. Čtyři dny po vstupu ruské armády se všichni moji ukrajinští spolupracovníci shodli, že chtějí dál dělat nezávislé rádio. To mi přišlo skvělé, podpořil jsem je. Je to jediná soukromá celostátní stanice se zahraničními vlastníky, bez vazeb na ukrajinské politiky a oligarchy. A tak jsme dál nabízeli nezávislý obsah, samozřejmě také v koordinaci s vládou a armádou. To je ve válce logické.

Byl jste pod tlakem, když jste se odmítl přidat k jednotnému státnímu vysílání?

Překvapivě málo. Museli jsme ale řešit spoustu praktických problémů. Ruské střely poškodily televizní věž, kterou jsme pro náš signál také používali. Poškozené bylo i naše studio a spousta potřebného hardwaru. I s pomocí vlády se vše povedlo rychle opravit a obnovit vysílání na celonárodní úrovni. Museli jsme ale pryč z Kyjeva a skrývat se. V zemi se pohybovaly ruské zabijácké jednotky složené z elitních čečenských vojáků, které měly eliminovat vytipované lidi. Moji kolegové na těch seznamech byli. 

Jak jste tedy vysílali?

První dva, dva a půl měsíce po invazi jsme každých pár dní měnili lokaci. Přesouvali jsme se mezi horskými vesnicemi na západě Ukrajiny. Poté jsme asi dva měsíce zůstali na jednom místě a během léta 2022, když ruský tlak na hlavní město ustal, jsme se vrátili do Kyjeva. Se solidním internetovým připojením a zcela základní technikou dnes můžete vysílat odkudkoli, to je na rozhlasu úžasné. A tak jsme z těch vesnic byli připojeni k satelitu Starlink a z nábytku jsme vytvářeli improvizovanou zvukovou komoru. Užíval jsem si čas, který jsem tam s kolegy mohl trávit. Do vysílání jsme zapojili i děti z vesnice, které pomáhaly tvořit džingly.  

Jak to vypadá, když hlava rodiny Habsburků v roce 2022 jezdí do země ve válce?

Úplně normálně. Nasedl jsem ve Vídni do svého oblíbeného starého dieselového passatu, který na jeden zátah ujede přes tisíc kilometrů, a vyjel. Většinou přes Slovensko a Užhorod. Ve srovnání s řadou zemí, kde probíhají válečné konflikty a kde jsem se v minulosti pohyboval v rámci svého angažmá na ochranu kulturních památek, to šlo celkem bez problémů. Čím méně na sebe upozorňujete, tím jste ve větším bezpečí. Takže jsem žádná zvláštní bezpečnostní opatření neorganizoval. 

Jaký program jste vysílali? 

Samozřejmě bylo důležité informovat o pohybu vojsk, dát posluchačům informace o tom, jakým oblastem se mají vyhnout. Také v té době zásadně stoupl význam dopravního zpravodajství. Jednou nám třeba zavolal velitel určitého úseku fronty: řekl, že se Rusům podařilo do jejich počítačů dostat virus, a prosil posluchače z okolí dané oblasti o starší laptopy. Za dvě a půl hodiny volal zpět s prosbou, ať už lidé nic nenosí, že už mají víc, než potřebují. Ozval se nám také operní zpěvák z Charkova s prosbou, jestli bychom nemohli vysílat pásmo pohádek pro děti, které jsou den co den pod zemí v krytech. 

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc