Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Kultura

Miloval jsem, co mi nepatřilo

Michael Crummey: Zloději řek
Michael Crummey: Zloději řek

Krásné, ale drsné kraje Newfoundlandu a Labradoru, kde během zim vládne třeskutý mráz a vše pokrývají závěje sněhu, zatímco v létě se nad bažinami vznášejí hejna komárů. Právě sem zasazuje děje svých historických próz kanadský spisovatel střední generace Michael Crummey, z jehož tvorby jsme zatím znali pátý román Neviňátka, temný příběh dvou osamělých sourozenců. A podobně chmurná atmosféra na pozadí sugestivně až poeticky líčené přírody (autor je rovněž básník) vládne v jeho debutu z roku 2001 Zloději řek.

Je počátek 19. století a v  opomíjeném koutu britského impéria dochází k posledním konfliktům mezi evropskými osadníky a původními obyvateli Beothuky neboli Rudými indiány (rudými proto, že si kůži i oděv potírali rudým barvivem). Zatímco v roce 1500 jich bylo odhadem pět tisíc, tehdy už v důsledku násilí, nemocí (především tuberkulózy) a ztráty pobřežních zdrojů přežívá pouhá hrstka – a veškeré hodně opožděné mírové mise ze strany korunou dosazeného guvernéra jsou předem odsouzeny k nezdaru, jelikož bílí i nadále dychtí po moci, zisku i nepříliš oprávněné pomstě. Nic z toho ovšem námořnímu důstojníkovi Davidu Buchanovi, který je jednou takovou misí spolu s prosazováním zákonů a črtáním map pověřený, nebrání v idealismu.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].