0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Kontext3. 1. 202411 minut

Co se stane, když Trumpa nepustí k volbám

Může demokratická společnost demokratickými prostředky zabránit voličům hlasovat pro jejich kandidáta, který zároveň ohrožuje stávající poměry?

Žádaný a nebezpečný. (Donald Trump na mítinku v Renu, prosinec 2023)
Autor: Profimedia

Arizona. Aljaška a Colorado. Florida, Louisiana, Maine. Nevada, New Hampshire, New York a Nové Mexiko. Jižní i Severní Karolína, Virginie i Západní Virginie, Minnesota a Michigan, Oregon, Texas i Vermont. Wisconsin a dokonce, podle posledních zpráv, také Wyoming. Tohle není zeměpisné opáčko amerických států, ale výčet těch z nich, které zvyšují možnost, že tak či onak neumožní bývalému prezidentu Donalda Trumpovi účast v letošních prezidentských volbách. Jedná se přitom o výčet zúžený, protože ještě před pár týdny mělo své pochyby třicet amerických států z padesáti, některé, třeba Kalifornie, už ale možnosti zablokovat Trumpovu účast vzdaly.

V každém případě se ve Spojených státech v tuto chvíli řeší obrovské dilema. Na stole v podstatě leží otázka, zda může demokratická společnost demokratickými prostředky zabránit voličům v hlasování ve prospěch kandidáta, kterého podporují, který ale zároveň zcela zjevně ohrožuje stávající demokratické poměry. Je možné voličům dovolit svobodně rozhodnout o konci demokracie? Protože Donald Trump je v tuto chvíli skutečně mírným favoritem letošních voleb, a drtivým favoritem republikánských primárek, které budou zahájeny příští týden a které rozhodnou o tom, koho strana oficiálně vyšle do listopadového souboje. Významná část voličů ho tedy skutečně chce a hodlá pro něj hlasovat. A to přesto, že si po mnoha letech jeho působení na politické scéně musí – nebo měla by – být plně vědoma toho, co Trump představuje.

↓ INZERCE
Autor: Profimedia
Autor: Profimedia

Ten je zároveň nezpochybnitelně hrozbou pro druhou část obyvatel, vlastně tu mírně větší, protože dosud nikdy v žádném klání nezískal většinu hlasů a prezidentem se stal pouze díky nepřímému systému prezidentské volby v USA. Když v roce 2020 ani tak na úřad nedosáhl, odmítl výsledky voleb přijmout a označil je za podvrh. Otevřeně vyzýval úředníky i volené politiky včetně vlastního viceprezidenta, aby zabránili dokončení volebního procesu a ratifikaci vítězství dnešního prezidenta Bidena. Své zklamané řadové stoupence mezitím vyzýval, ať za jeho setrvání v Bílém domě „bojují jako lvi“, a ti pak skutečně se zbraněmi v rukou zaútočili proti budově Kongresu, čemuž prezident Trump několik hodin nečinně přihlížel. 

Dnes Trump otevřeně mluví o demontáži stávajících demokratických poměrů po návratu do úřadu, v posledních týdnech dokonce několikrát v „žertu“ použil výrok, že se „stane diktátorem, i když pouze na jeden den“. Každý, kdo reportuje o amerických volbách, má tendenci se pousmát nad tvrzením, že se jedná o „nejdůležitější volby v americké historii“, neboť toto tvrzení se s železnou pravidelností opakuje každé čtyři roky. Letos nicméně jde opravdu o hodně: Trump a jeho stoupenci se netají snahou dosáhnout stavu, v němž bude menšina amerických voličů, jež za populistickým lídrem stojí, schopna udržet nevyšší politický post v zemi natrvalo.

Vyškrtnutý

Hraje se tedy o všechno, ale přesto: je vůbec možné zabránit voličům, aby hlasovali pro nebezpečného kandidáta? Za čtvrt tisíciletí trvání americké republiky se rozhodně nic takového nestalo. A ani dnes není vůbec jasné, zda mají stoupenci této snahy v rukou nějaký nástroj, kterým by mohli Trumpa z volebního klání vyřadit. A pokud ho mají, zda by jeho použití ve skutečnosti nezafungovalo jinak, než zamýšlejí – jako definitivní hřebík do rakve důvěry v demokratický systém, který nebezpečný populista tak či onak již dlouho zpochybňuje.

V tuto chvíli nicméně již všechno běží. Během prosince nejprve Nejvyšší soud v Coloradu s odvoláním na třetí část čtrnáctého dodatku ústavy rozhodl, že se Trump vůbec nesmí zúčastnit tamních primárek. Rozhodnutí je pozastaveno do 4. ledna, protože coloradští soudci počítali s odvoláním kandidáta a jeho stoupenců k Nejvyššímu soudu ve Washingtonu. Pokud ten včas rozhodnutí nezvrátí nebo pokud se případem do té doby nestihne zabývat, Trump na coloradské republikánské kandidátce nebude.

Něco podobného proběhlo mezi svátky v Maine, tam ale v souladu s tamní legislativou rozhodla o Trumpově neúčasti místní ministryně vnitra. I ta se ovšem řídí možností, že Nejvyšší soud situaci zvrátí.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc