Shakira se vrací na hudební scénu, kterou kdysi pomohla výrazně změnit

V mládí si krátce zahrála v jedné z kolumbijských telenovel a nebyl to žánr, který by jí sedl. Ovšem poslední dva roky začal její život jednu takovou telenovelu se všemožným zvraty a propady hlavní hrdinky připomínat. V této romantické sáze došlo kvůli nevěře k rozchodu s dlouholetým partnerem a otcem jejích dvou synů, katalánským fotbalistou Gerardem Piquém. Do toho pak v mimosoudním vyrovnání po podezření z daňových úniků ve Španělsku raději zaplatila pokutu 7,5 milionu eur, než aby celou věc nechala dojít před tribunál. Shakira přišla o peníze, a navíc i rodinu měla v troskách – a přesně tady se scénář telenovely zase začal obracet k lepšímu. 

Nejslavnější kolumbijská zpěvačka všech dob a jedna z největších popových hvězd 21. století vydává po sedmileté pauze album příznačně nazvané Las Mujeres Ya No Lloran (Ženy už nepláčou). A reflektuje na něm právě uplynulé dramatické období: v podstatě všechny skladby, které se žánrově rozpínají od rapu přes reggaeton po její typickou fúzi kytarového rocku s latinskoamerickými tanečními vlivy, se obracejí k partnerově nevěře a k tomu, jak se s ní vyrovnávala. 

Současně deska vychází v komerčně příhodné době, kdy globálnímu popu dominují umělci a umělkyně ze zemí na jih od Spojených států. Hitparády válcují zpěváci a zpěvačky jako Bad Bunny z Portorika, Peso Pluma z Mexika nebo Karol G z Kolumbie a všichni svým způsobem vděčí Shakiře za to, že jim prošlapala cestu. Bylo to totiž ona, kdo na počátku nultých let překlenul posluchačskou propast mezi Severní a Jižní Amerikou a seznámil publikum v Evropě a Spojených státech se styly a estetikou, které jsou dnes v podstatě dominantní silou popu. 

Nehledě na to, že podle výroční zprávy Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) je to stále oblast Latinské Ameriky, v níž hudební byznys roste v posledních 14 letech překotným tempem. Důsledkem toho je i výrazně vyšší sebevědomí zdejších tvůrců – a pokud se v nultých letech Shakira ještě snažila zbytku světa zalíbit anglicky zpívaným repertoárem, z něhož si kritika leckdy utahovala, dnes vydává alba kompletně ve španělštině a na jejím univerzálním přijetí to nic nemění. Natolik se pop v uplynulých dvou dekádách změnil. Naprostá nadvláda angličtiny a amerických hvězd byla otřesena a do velké míry to je právě zásluha Shakiry. 

Upřímnost rocku a svoboda popu

Zrodí se z mořských hlubin a v upnutých kožených kalhotách a s dlouhými, na blond odbarvenými vlasy tančí krajinou od pobřeží přes poušť až po zasněžené vrcholky hor. Videoklip ke skladbě Whenever, Wherever zachycuje cosi jako evoluci ženy i její ovládnutí planety tancem. A k obojímu tehdy v podstatě i došlo. Singl se stal jedním z absolutně nejhranějších hitů roku 2002 a učinil ze zpěvačky známé pouze ve španělsky mluvících regionech světovou hvězdu první velikosti. 

Whenever, Wherever navíc obsahuje skoro všechny multikulturní ingredience, s nimiž Shakira ráda a zručně zachází. Spojuje popové cítění s plným rockovým vokálem, obsahuje nezvyklé jódlování – jež bude hojně parodováno – a do toho vnáší zvuk nástrojů z oblasti And, jako jsou Panova flétna a kytara charango. Vše pak doplňuje smyslně divoký břišní tanec, k němuž má blízko díky otci pocházejícímu z Libanonu. Skladba nezněla jako nic, co se vyskytovalo v tehdejších hitparádách, kterým vládly Britney Spears nebo Christina Aguilera. Současně však Shakira vzhledem a imagí tyto zpěvačky připomínala, do toho zpívala anglicky a v obrazných přirovnáních, za něž se jí recenze občas posmívaly. Jako třeba za obrat: „Ještě štěstí, že mám malá skromná prsa, takže si je nespleteš s horami.“