Chudý kraj automaticky neznamená špatné školy. Klíčové jsou školky.

Město Kadaň se nachází na Ústecku, ve strukturálně postiženém kraji, který bývá vedle mnoha dalších problémů často spojován se slabou kvalitou školství. Slaný leží ve středních Čechách nedaleko od bohaté Prahy – a selský rozum napovídá, že tady budou mít ve srovnání s pohraničím kromě jiného výrazně vyšší úspěšnost ve vzdělávání svých obyvatel. V tomto případě ale stereotyp chudého versus bohatého kraje tak úplně nesedí – školy ve Slaném mají v některých ohledech horší výsledky než ty kadaňské. Vykazují například vyšší podíl žáků, kteří nedokážou vychodit devět tříd základní školní docházky, je v nich také více těch, kdo neprospívají, mají hodně neomluvených hodin nebo musí opakovat ročník. Ukazuje to nová analýza společnosti PAQ Research, která se zabývá nerovnostmi ve vzdělávání napříč Českem. Studie dochází k závěru, že i v sociálně slabých regionech mohou být děti studijně úspěšné (a naopak).

Tzv. studijní úspěšnost, kterou výzkumníci poměřovali, zkoumá to, nakolik děti v daném regionu vůbec do školy chodí, prospívají v ní a jsou schopny ji dokončit. Autoři výzkumu potvrzují to, co lidé z praxe dávno vědí: šanci zapojit dítě do vzdělávání výrazně zvyšují nejen kvalitní učitelé nebo ředitelé, ale zásadní roli hraje také přítomnost kvalitních školek. Regiony, v nichž se více dětem daří dokončovat základní školu, se vyznačují tím, že v nich vysoký podíl dětí zároveň pravidelně navštěvuje školky. Je známo, že děti ze sociálně slabších rodin zde získávají šanci si vytvořit zdravé návyky, díky nimž pak navštěvují také základní školu, ve školce se zároveň setkávají s dětmi z jiného prostředí, které je motivují. Přítomnost dítěte ve školce současně do procesu vzdělávání zapojuje rodiče, což je pro další vyhlídky dítěte klíčové. Šanci dětí dokončit základní školu také zvyšuje přítomnost školního psychologa nebo speciálního pedagoga.