Kancléř Scholz chce obrat v migrační politice. Opravdu?

„Musíme konečně ve velkém stylu deportovat.“ Citát oznamující novou tvrdost v uprchlické politice doplňoval na obálce minulého vydání týdeníku Der Spiegel portrét přísně se dívajícího Olafa Scholze. Kancléř svým prohlášením reaguje na letošní prudký nárůst žádostí o azyl a na posun veřejného mínění, který potvrdily nebývalé úspěchy zčásti extremistické Alternativy pro Německo v říjnových zemských volbách v Bavorsku a Hesensku. Partaj je známá jako zásadní odpůrce přijímání migrantů a voliči označovali nárůst migrace za svou hlavní starost. 59 procent Bavorů a 53 procent obyvatel Hesenska zastává názor, že země už nedokáže další utečence přijímat. 

Scholzova reakce se soustředí na deportaci těch běženců, kteří nemají na azyl v Německu nárok. Minulý týden jeho kabinet schválil návrh zákona, jenž má kancléřova přísná slova převést do praxe – a jehož obsah dokládá laxnost minulých let. Úřady už nebudou muset odmítnutému žadateli o azyl dát s měsíčním předstihem vědět, kdy přesně bude deportován – a dát mu tak čas na to, aby se skryl. Výjimkou jsou rodiny s dětmi a lidé pobývající v Německu déle než rok se statusem „trpěných“. V hromadných ubytovnách pak mohou úředníci po osobě určené k deportaci nově pátrat i jinde než v jeho pokoji. Dosud stačilo, aby se člověk například schoval do jiné místnosti, a musel být považován za nepřítomného. Pokud panuje podezření, že se odmítnutý uprchlík chystá zmizet do ilegality, tak ho úřady nově mohou zadržet na osmadvacet dní místo současných deseti a během té doby připravit deportaci.