Dvakrát ne pro Pavla Simona

Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon, který momentálně působí jako soudce na Nejvyšším soudu, si minulý týden od senátorů vyslechl nepříjemné zprávy. Navštívil dva senátní výbory – ústavněprávní výbor a výbor pro lidská práva – a oba nedoporučily, aby se stal ústavním soudcem. Hlasovat o jeho osudu bude tento týden s konečnou platností plénum Senátu, ale stanovisko výborů naznačuje, že jeho šance nejsou velké. Stal se totiž prvním adeptem hlavy státu, který jde do závěrečného hlasování se zmíněnými dvěma zamítavými stanovisky.

Co senátorům konkrétně vadí? Hlavní argument je postoj Pavla Simona ke zmírňování škod způsobených „výkonem veřejné moci“. To jsou v praxi situace, kdy nejrůznější orgány státu od úřadů, policistů až po soudy pochybí a poškodí tak běžného občana svým postupem nebo rozhodnutím (například policisté umístí někoho do vazby na základě důvodů, které se později ukážou jako nesprávné). Simon se na Nejvyšším soudě coby předseda senátu právě na odpovědnost státu za škody a nemajetkové újmy už roky specializuje a senátoři kritizují jeho postoj k této agendě. „Je to hodnotový spor, nejde jen o konkrétní rozsudky. Pan doktor Simon v rozhovorech pro média i na naše otázky zmiňoval, že jako stát odškodňujeme až příliš a že si to stát nemůže dovolit. Podle mě by na Ústavním soudě, poslední pojistce pro běžné lidi, neměl být někdo s takovým přemýšlením,“ shrnuje výhrady senátorka Hana Kordová Marvanová. Simonův pohled je podle Marvanové v této logice v rozporu s přístupem Ústavního soudu, podle nějž stát má nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů. I senátor Václav Láska (SEN 21) kritizoval Simonovo tvrzení, že nelze odškodňovat „veškerou škodu“. Označil to za relativizaci základního pravidla, že spravedlnost má být zjednána za každou cenu.