Velmocenská stavařina
„Čína se zdá být momentálně jedinou zemí, která má globální geostrategickou ideu, již důsledně sleduje,“ řekl před pěti lety na Mnichovské bezpečnostní konferenci tehdejší německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Mínil tím Novou hedvábnou stezku, největší zahraničněpolitickou iniciativu moderní Číny. Ta spočívá ve stavbě silnic, železnic, mostů, elektráren, vodních přehrad, optických kabelů, komunikačních sítí a přístavů ve více než stovce států. „Jsem proti tomu, abychom Číně tuto ideu a vůli vyčítali. Má na to plné právo. Ale vyčítat můžeme sobě, Západu, že nemáme žádnou vlastní společnou strategii,“ říkal Gabriel.
On sám velký geostrategický úsudek neprokázal, protože coby vicekancléř a ministr hospodářství v německé vládě protlačil plynovod Nord Stream 2. V této věci ale pravdu měl. Chudé státy k rozvoji potřebují infrastrukturu, Čína na ni půjčuje peníze a posílá stavební firmy. Západní pomoc tuto potřebu přehlížela.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
