Aliance na summitu zkrátila Ukrajině cestu ke členství. Zbývá ukázat, jak se po ní správně jde.

Jak to vidí Litevci, bylo z paluby českého vládního speciálu jasné, ještě než letoun doroloval k výstupní hale na letišti ve Vilniusu. „Ukrajina patří do NATO“ hlásal obří nápis roztažený kousek od stanoviště protivzdušného obranného systému Patriot. Kdo nápis přehlédl, toho o chvíli později zorientovala záplava ukrajinských vlajek spuštěných snad z každého balkonu či okna v centru litevské metropole. Více než 33 tisíc. Přesně o tolik vlajek požádali obyvatele města litevští organizátoři akcí na podporu ukrajinského členství v NATO: 33 tisíc vlajek jako manifest snahy udělat z Ukrajiny 33. člena Aliance. Má být fakt, že Kyjev na litevské schůzce nakonec nedostal ani pozvánku, ani vyhlídku konkrétního časového plánu, kdy se tak stane, pro litevské dobrovolníky skličující?

„Můžeme konstatovat, že výsledky summitu jsou dobré, a kdybychom dostali pozvánku, byly by ideální,“ prohlásil ve středu prezident Volodymyr Zelenskyj. NATO ve svém oficiálním komuniké slíbilo, že Ukrajina dostane pozvánku do NATO, „až splní podmínky“ a „až se na tom členské země shodnou“. Značně nekonkrétní jazyk však za sebou podle analytiků neskrývá stejně planý slib, jakým bylo podobné prohlášení na summitu v Bukurešti v roce 2008. „Bukurešť nabídla slib, ale bez dalších kroků. Nyní padl stejný slib a k němu jasné kroky, které jsou v komuniké obsaženy,“ řekl Respektu bývalý americký velvyslanec při NATO z let 2008–2009 Kurt Volker.