Aliance na summitu zkrátila Ukrajině cestu ke členství. Zbývá ukázat, jak se po ní správně jde.

Jak to vidí Litevci, bylo z paluby českého vládního speciálu jasné, ještě než letoun doroloval k výstupní hale na letišti ve Vilniusu. „Ukrajina patří do NATO“ hlásal obří nápis roztažený kousek od stanoviště protivzdušného obranného systému Patriot. Kdo nápis přehlédl, toho o chvíli později zorientovala záplava ukrajinských vlajek spuštěných snad z každého balkonu či okna v centru litevské metropole. Více než 33 tisíc. Přesně o tolik vlajek požádali obyvatele města litevští organizátoři akcí na podporu ukrajinského členství v NATO: 33 tisíc vlajek jako manifest snahy udělat z Ukrajiny 33. člena Aliance. Má být fakt, že Kyjev na litevské schůzce nakonec nedostal ani pozvánku, ani vyhlídku konkrétního časového plánu, kdy se tak stane, pro litevské dobrovolníky skličující?

„Můžeme konstatovat, že výsledky summitu jsou dobré, a kdybychom dostali pozvánku, byly by ideální,“ prohlásil ve středu prezident Volodymyr Zelenskyj. NATO ve svém oficiálním komuniké slíbilo, že Ukrajina dostane pozvánku do NATO, „až splní podmínky“ a „až se na tom členské země shodnou“. Značně nekonkrétní jazyk však za sebou podle analytiků neskrývá stejně planý slib, jakým bylo podobné prohlášení na summitu v Bukurešti v roce 2008. „Bukurešť nabídla slib, ale bez dalších kroků. Nyní padl stejný slib a k němu jasné kroky, které jsou v komuniké obsaženy,“ řekl Respektu bývalý americký velvyslanec při NATO z let 2008–2009 Kurt Volker.

Jedním z těchto konkrétních kroků je například vyjmutí Ukrajiny z nutnosti absolvovat před vstupem tzv. Akční plán členství, který pro kandidátskou zemi slouží jako jistý mezistupeň, v jehož rámci by se měla transformovat do stavu odpovídajícího zejména vojenským nárokům Aliance. Vzhledem k dnešní vojenské a bojové zkušenosti Ukrajiny, která v rychlém tempu proniká do tajů západní zbraňové techniky, je to logický krok. A NATO se jeho odsouhlasením vzdává manévrovacího prostoru, kterým by v budoucnosti mohlo přizvání Ukrajiny oddalovat.

Nikdo včetně Ukrajiny nepředpokládal, že by se na summitu jednalo o přijetí. Ukrajina ale zároveň od aliančních států očekávala silnější a konkrétnější stanovisko, než které směrem ke svému budoucímu členství dostala. Proti harmonogramu vymezujícímu jasně cestu Kyjeva do NATO se však postavily především Spojené státy a podle analytiků to má strategický i politický důvod. „Dává smysl vyčkat, jak se věci vyvinou, než přijít s harmonogramem, který může zneužít Rusko,“ vysvětlila americká politoložka Kimberly Marten strategický rozměr postoje USA serveru Meduza. Podle Marten panuje ve Spojených státech obava, kdo a co přijde po Zelenském a zdali případná nástupnická síla nevyužije potenciální členství NATO a bezpečnostní záruky jako štít k odplatě vůči Rusku. Tam směřovala Bidenova slova v rozhovoru pro CNN, kdy hovořil o „demokratizaci“ jako o podmínce, kterou Ukrajina teprve musí splnit.