Gumáci podruhé

Pamětníci mezi čtenáři si zřejmě vzpomenou, jak se to v tisku před prvním českým předsednictvím EU v roce 2009 hemžilo texty o tom, že Francie chce Čechům předsednictví „ukrást“. Že tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy nevěří, že to euroskeptičtí Češi vedení Mirkem Topolánkem zvládnou (a on, jehož země předsedala těsně před Českem, naopak zvládne všechno). Francouzský satirický pořad o politice Les Guignols (Gumáci) věnoval samostatný díl tomu, jak Sarkozy vymění české předsednictví za steak na Champs-Elysées pro Topolánka. 

Češi nakonec svoje předsednictví měli. Naplnili ale francouzskou skepsi, protože si tehdy shodili vládu a pobyt v čele EU předčasně ukončili. Duch Sarkozyho teď v Bruselu oživl. Začalo se řešit, co s Maďary (a Poláky), a jestli jim předsednictví nevzít. Maďaři budou předsedat ve druhé půli roku 2024 a Poláci hned po nich, od ledna 2025. Důvodem obav jsou samozřejmě Viktor Orbán a polská vládní PiS. Maďarská a polská vláda vedou s EU spory o podobu demokracie ve svých zemích, respektive o stav právního státu. Orbán navíc opakovaně v EU blokoval sankce na Rusko a pomoc pro Kyjev, což ostatně dělá i v těchto týdnech.

Předsednické země určují agendu EU – vedou vyjednávání o všem, co má Unie řešit, a táhnou celou káru dál. Představme si, že do čela EU nastoupí někdo, kdo to dělat nebude. Maďarští úředníci a politici mohou na půl roku znemožnit jakoukoli pomoc Ukrajině jen tím prostým faktem, že daný bod nezařadí na jednání. Co pak? 

Evropští poslanci už vyzvali státy, aby se zamyslely nad maďarským předsednictvím, protože země je podle nich nezpůsobilá vést Unii. Jde však jen o nezávazný apel. Rozhodnout musejí vlády. A ty zatím počítají s tím, že Maďaři a Poláci se vystřídají, jak mají. V klíčovém kruhu politiků se zatím žádná akce nechystá. Je ale možné, že jde jen o oddálení momentu, kdy si všichni – včetně českých zástupců – budou muset položit otázku, jestli skutečně nehrozí paralýza EU pod maďarskou (a polskou) taktovkou a jak jí zabránit.