Klimatické změny, pandemie, válka na Ukrajině. Tyto temné krize kromě jiného utrpení v minulých třech letech způsobily i nárůst počtu hladovějících v zemích takzvaného globálního Jihu. Zmar teď ale projasnila nadějná předpověď, podle níž budou mít uvedené krize omezený dopad na hlubší trendy – a ty vedou k vymýcení bídy. „Nesmíme vytěsnit skutečnost, že pokračující ekonomický růst povede k tomu, že skoro nikdo nebude muset žít v zoufalé bídě, která byla osudem většiny lidstva po většinu historie,“ píše Charles Kenny, odborník na boj proti chudobě a autor nové studie think tanku Center for Global Development.
Vychází z toho, jaký dopad měly v minulosti demografie, přístup ke vzdělání a ekonomický růst na životní úroveň. A odráží se ke scénářům do příštích třiceti let. Dochází například k závěru, že v roce 2050 nejspíš žádná země nebude – měřeno dnešními standardy – spadat do kategorie „velmi chudých“. Pouze dvě procenta světové populace budou žít s méně než 2,15 dolaru na den – dnes je to osm procent – a například v Africe podíl takto chudých klesne z dnešních 29 procent na sedm.
Pokles chudoby, jaký svět zažil po roce 1990, bude pokračovat, i když pomaleji. V minulých desetiletích padal progres na vrub ekonomickému růstu v několika velmi zalidněných zemích, zvláště v Číně, které dokázaly nejhlubší bídu vyhubit. Nyní bude muset k pokroku dojít současně ve velkém počtu různorodých zemí, a to nutně půjde pomaleji.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
