Na promoci na pražské Akademii výtvarných umění loni přišel v kroji. Sochař Radek Mužík (26) se narodil ve valašských Velkých Karlovicích na úpatí Javorníků, rodinná chalupa stojí na samotě u lesa, ve kterém jeho otec celý život pracuje jako dřevorubec. V zimě se k dřevěnici pro sníh ani nedá dostat autem, teď ale už Mužík žije pár let v hlavním městě na Letné a čerstvě získal k dispozici útulný ateliér ve vysočanském prostoru PRÁM, kde pracuje spolu s dalšími mladými talenty. Místo si mezi nimi vysloužil právě svou diplomovou prací v podobě obrovitého stromu, jejž opracoval s pomocí otcovy tradiční teslice.
K umění se dostal přes staršího bratra. V jeho stopách šel na Střední uměleckoprůmyslovou školu do Uherského Hradiště a jako obor si pro sebe vybral kamenosochařství. Následovala pražská akademie, na níž prošel ateliéry Tomáše Hlaviny, Lukáše Rittsteina a nakonec Vojtěcha Míči. Když hledal téma pro závěrečnou práci, nejprve chtěl vytvořit hraničníky, plastické ukazatele vymezující v krajině prostor. Pak si ale na školní zahradě všiml stromu, který tu ležel už několik let. Někdo ho přivezl po kácení v nedalekých Chotkových sadech, několik studentů s ním mělo plány, ale vždycky z nich sešlo. „Už byl ztrouchnivělý a mně se zamlouvalo ho nějakým způsobem zachránit, nebo spíš zvěčnit,“ vzpomíná Mužík.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
