0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Ve hvězdách27. 2. 20223 minuty

Připravit, ke startu… a lez!

Rok 1988 – tubusy prozatím ve výšce 135 metrů. • Autor: ČTK

Je milovaná i nenáviděná. Má tvar kosmické rakety, nicméně přezdívku neměla nijak vznešenou, s odkazem na tehdejší komunistické papaláše se jí říkalo Jakešova jehla nebo Biľakův či také Štrougalův prst. Stavět se začala 24. listopadu 1985 a je považována za unikátní ukázku high-tech architektury. Současně však televizní věž na pražském Žižkově vede v žebříčcích nejošklivějších staveb světa, kam ji zařadil americký server CNN nebo agentura Reuters. Její stavbu doprovázelo množství nejasných informací i dezinformací, s nimiž se mohla setkat i autorka tohoto textu coby obyvatelka Žižkova: tou nejbizarnější byla údajná tajná kabalistická symbolika jejích tří věží.

Prvním televizním a rozhlasovým vysílačem v Praze byla rozhledna na Petříně, v roce 1961 ji doplnil vysílač Cukrák jižně od hlavního města. Jejich kapacita však přestala postačovat, takže se na počátku sedmdesátých let začalo uvažovat o stavbě nového vysílače – osloven byl architekt Václav Aulický a statici Jiří Kozák a Alex Bém. Prvním oříškem se stal výběr místa. Jak Aulický uvedl v rozhovoru pro Radio Wave před dvěma lety, nejprve se uvažovalo o Petříně, což kvůli památkářům neprošlo. Padaly další návrhy – Parukářka, Riegrovy sady, Bohdalec… Ale všude se vyskytl problém: nestabilní geologické podloží, křížení letových drah… Dalším vytipovaným místem bylo prostranství, kde dnes stojí Kongresové centrum, ale aby signál pokryl celé město, musela by být věž ještě o 100 metrů výš. „To kvůli členitosti terénu hlavního…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc