0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory6. 2. 202215 minut

Jde i o vás

S Gideonem Rachmanem o soužití s Ruskem, síle Západu a o tom, že i trochu šílený prezident jednou musí odejít

Gideon Rachman • Autor: Corbis via Getty Images

Současný svět přináší spoustu nejistoty, v poslední době jde nejen o další vývoj pandemie koronaviru a o to, jak proti němu postupovat, ale i o to, jestli Rusko rozpoutá válku proti Ukrajině. Jak se novinář jako vy, který píše pro mezinárodní publikum, s touhle nejistotou vypořádává?

Nepochybně se proměnilo to, jak můžu dělat svoji práci. Před pandemií jsem pořád cestoval, možná až moc. Dvakrát třikrát do roka jsem byl v Americe, Asii, do toho byla spousta kratších výletů po Evropě. To teď nebylo kvůli restrikcím možné. Rozhovory pomocí Zoomu a dalších technologií jsou jedna věc, ale osobní kontakt, pocit ze setkání, to rozhodně nenahradí. Ztratil jsem přechodně možnost nasávat různé drobnější dojmy, které mi někdy pomáhaly lépe chápat kontext, ale jako každý se snažím situaci přizpůsobit.

Reklama

Když se bavíme o nejistotě světového dění, jde nám spíše o to, jak pracujete s faktem, že někdy musíte přiznat, že prostě nemáte dostatek informací a nevíte, jak se věci vyvinou. Zároveň od vás čtenáři očekávají, že jim vysvětlíte, jak se věci mají. Není v tom past?

Snažím se nevyjadřovat se k věcem, pokud nemám co říct. A mám pravidlo, že nepíši o zemích, kde jsem nikdy nebyl, kde o nich nemám hlubší povědomí. Nebudu přece někomu říkat, jak chápat vývoj konfliktu například v Mali, když jsem tam sám nevkročil. Vedle toho nechci být senzacechtivý, je pro mě důležité opírat se o fakta, být uměřený a mít střízlivý pohled. Zároveň se však nechci schovávat za slova jako „možná“ nebo „pravděpodobně“. V tomhle mám nepochybně výhodu v inteligentních čtenářích, o které se můžu opřít. A také je každopádně fér si připustit, že když mluvíme o pandemii nebo Ukrajině, tak to jsou události, které se hodně vyvíjejí, jsou turbulentní, nikdo nebude mít při jejich analýze celou pravdu a někdy se budeme mýlit. To si musíme připustit.

Kdy jste se v poslední době nejvíce mýlil?

Obecně jsem vypozoroval, že když jsem při hodnocení událostí optimistický, spíš se mýlím. Na druhou stranu, když jsem napsal, že něco se pokazí, většinou se to stalo. Jak jsem předpovídal, Velká Británie si odhlasovala brexit, Donald Trump byl zvolen americkým prezidentem. Ale abych vám odpověděl konkrétně, na co se ptáte, myslím, že jsem se poněkud pozdě probudil, co se týká Ukrajiny. Daleko více jsem se soustředil na Čínu a otázky kolem ní, to bylo – a stále je – hodně palčivé, Rusko pro mě nebylo tolik exponované. To, co se dělo kolem hranice Ukrajiny, narůstání ruské vojenské přítomnosti, totiž zprvu nevypadalo tak vážně. Až když o tom začala naléhavě mluvit americká a britská vláda, bylo to najednou tady a bylo to silné.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc