Z Číny přicházejí pozoruhodné zprávy. V ulicích velkých měst v posledních dvou týdnech demonstruje zcela neobvyklé množství lidí. V Pekingu lidé volají po svobodě, v Kuang-čou došlo k pouličním střetům mezi demonstranty a policií, v Šanghaji protestující jmenovitě vyzývali čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k rezignaci, ve městě Čcheng-tu skandovali, že nechtějí ani „doživotního vůdce“, ani „císaře“. Protesty proběhly minimálně ve dvaceti čínských městech a podle znalců se jedná o bezprecedentní příklad občanské neposlušnosti, s nímž se současný prezident Si Ťin-pching dosud nesetkal.
To může být velká lapálie. Čínský úspěch v boji proti chorobě covid-19 se stal nepostradatelnou součástí mýtu o výjimečnosti současného prezidenta. Ten před dvěma lety ve svém novoročním projevu výslovně postavil čínský úspěch do kontrastu s tím, jak epidemie probíhá ve zbytku světa, především na Západě. V tamní dekadenci umírají miliony lidí, prohlásil, zatímco „Čína postavila své obyvatele a jejich životy na první místo“.
V praxi to znamenalo přísné lockdowny a trasování. Jenže ty trvají už dva roky a nikdo neví, kdy skončí. Čína zároveň z ne zcela jasných důvodů nezvládla proočkovat významnou část především starší populace a neumožnila vznik přirozené imunity. V zemi se tak stále žije způsobem, jaký si již neumíme v Evropě nebo Americe nějakou dobu představit. Uzavírají se tisíce obytných bloků i celé městské čtvrti. Dochází k excesům a absurdním situacím. Ve zmíněném Čcheng-tu byli…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
