Jednání o tom, kdo po komunálních volbách povede Prahu, vstoupila do třetího týdne. Ten – alespoň podle toho, jak se vyvíjely první dva týdny – zdaleka nebude poslední. Povolební matematika a podmínky jednotlivých uskupení, kladené na potenciální partnery, ani žádnou závratnou rychlost dost dobře neumožňují. Praha navíc funguje jako symbol přesahující komunální politiku. Zatímco koalice současných vládních stran se stabilně úspěšným hnutím ANO je v malých, ale i krajských městech běžnou praxí, v hlavním městě to – přes deklarovanou „blízkost programu“ zástupců Spolu i ANO – není tak jednoduché. Jak si tedy jednotliví hráči doposud vykolíkovali hřiště?
Na vládním půdorysu
„Na začátku musím konstatovat, že každé jednání s Piráty je obtížné,“ začal minulé pondělí svou tiskovou konferenci lídr pražské kandidátky Spolu Bohuslav Svoboda. Stalo se to těsně po schůzce s Piráty a Svoboda tuto formulaci odůvodnil tím, že si není jistý, zda dohoda u stolu následně bude platit i po hlasování v pirátském fóru. Zároveň si on a další členové vyjednávacího týmu Spolu pochvalovali, že oproti první schůzce se Zdeňkem Hřibem a spol. se obsah posunul od „kladení požadavků“ k „programu“.
Piráti mají v povolební strategii vetknuté, že nebudou sedět v radě města s trestně stíhaným politikem. Obecný princip, který strana uplatňuje řadu let, tentokrát naráží na lidovce Jana Wolfa, který čelí trestnímu stíhání v kauze ovlivňování sportovních dotací, o kterých hlasoval. Ten vinu stejně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
