44A_foto Milan Bures(1)
Klára Matoušková

Jak se stane, že se česká lékařka ve skoro čtyřiceti letech přihlásí na doktorát ve Spojených státech?

Theo Colborn, spoluzakladatelka oboru endokrinní disrupce, odvětví, které je i mou specializací, obhájila doktorát dávno po padesátce a po čtyřech dětech. Já mám děti dvě a šla jsem do toho o deset let dřív, takže se necítím jako velká hrdinka. Ve Spojených státech jsem už nějakou dobu žila, takže šlo hlavně o to, že mi zůstal zájem o obor a ochota nepřestat si klást otázky.

Jaké otázky to byly?

Během studií na 3. lékařské fakultě v Praze jsem asistovala na Ústavu histologie a embryologie pod vedením profesora Richarda Jelínka, průkopníka v oboru vývojových vad. Domnívala jsem se tedy, že vrozené vady mám relativně v malíčku. Pak jsem ale byla sama v očekávání a začala se dozvídat věci, které jsme neprobírali. Třeba to, že nebezpečné chemické látky jsou nejen v lécích, které se v době těhotenství nesmějí podávat, ale i v okolním prostředí. Jako medička jsem se nikdy nedozvěděla, že v těhotenství je radno vyhýbat se parfémovaným krémům, běžným šamponům a že mám vyhodit ten nový, zvláštně páchnoucí sprchový závěs. Jako nastávající matka jsem ale tohle uvedla do praxe, protože z podobných výrobků se do krve, potažmo krve dítěte v děloze, dostávají ftaláty. Jejich hladina pak ovlivňuje to, jestli se dočkám vnoučat nebo jestli moji chlapci budou nebo nebudou dříve či později řešit potíže se svým pohlavním ústrojím.

Co jsou ftaláty?

Když si je objednáte z Číny, přijde vám poštou bílý prášek. A když je jako výrobce přidáte do plastů, budou ohebnější, mýdla budou tekutá a snadno roztíratelná, šampony příjemně vazké, krémy voňavé, protože ftaláty též fixují aroma. Moderní medicína ftalátům vděčí třeba za kvalitnější cévky a hadičky na jednotkách intenzivní péče. Na druhou stranu výskyt nejčastějších typů ftalátů v dětských hračkách už několik let regulují úřady v USA i v Evropské unii, u dalších typů se to zvažuje, náhrada za ftaláty se hledá i u lékařských pomůcek. O ftalátech totiž víme, že vážně narušují fungování hormonů, konkrétně hlavně mužský pohlavní – tedy endokrinní – systém.

Kdo by se jim měl vyhýbat – jen těhotné ženy, nebo i ostatní?

Jistě i ti, kteří už děti neplánují. Ftaláty se sice řadí mezi endokrinní disruptory, tedy přírodní nebo syntetické látky, které narušují hormonální signalizaci – jakési „vzkazy a příkazy“ mezi buňkami, tkáněmi a orgány. Postupně se ale zjistilo, že tyhle látky nenarušují jen hormony, ale taky imunitní a nervový systém a v neposlední řadě metabolismus, a to v průběhu celého života.

Nicméně těhotných žen a také malých dětí se to týká především, protože pobyt v děloze a časný vývoj vás determinuje na celý zbytek života. Ve vývoji plodu existují časová okna, kdy je plod velice citlivý vůči hormonům, které dělají z holčiček holčičky a z kluků kluky se vším všudy. A pokud na plod působí látky z vnějšího prostředí, které přirozenými hormony nejsou, mají ale podobný účinek, je to problém. Tělo nepozná, jestli jde o hormon nebo syntetickou látku, a vyvíjející se orgán dostane nesprávný impulz v nesprávnou dobu nebo v nesprávné intenzitě. Jeho struktura nebo funkce se může trvale poškodit, trvale nesprávně nastavit.

Většina žen to ale neví nebo se tím minimálně neřídí. Vidíme tedy od chvíle, kdy se plasty a kosmetika masově rozšířily, nárůst vrozených vad?

Bezpochyby. Pokud k narušení přirozené signalizace dojde v průběhu vývoje, jsou následky v mnoha případech nevratné. Profesor Louis J. Guillette Jr., americký průkopník v této oblasti, byl v devadesátých letech pozván do Kongresu ke slyšení o látkách znečišťujících prostředí a o jejich endokrinním působení, kde řekl: „Dámy a pánové, každý muž v této místnosti je jen poloviční muž ve srovnání s našimi dědy.“ A vůbec nepřeháněl.

Proč?

Dnešní muži v Česku disponují kolem 30 milionů spermií v mililitru spermatu. V roce 1970 byl průměr v západních zemích až 100 milionů na mililitr. Můžeme se chlácholit, že k oplodnění stačí třeba jen 15 milionů, ale zásadní je pochopit, že tohle není technický problém, k jehož vyřešení prostě stačí lepší technologie umělého oplodnění.

Nedávno vyšla knížka Count Down (Odpočet) od vědkyně Shanny Swan. Připomíná, že kromě klesající kvality a množství spermií také přibývá vrozených vad u chlapečků. Vypadají nevýznamně, třeba hypospadie, vada, kdy močová trubice neústí na špičce penisu, ale pod ní. V České republice stoupl počet chlapečků narozených s hypospadií za poslední čtyři desetiletí téměř dvakrát, podobně v mezinárodním měřítku. Dalším symptomem jsou nesestouplá varlata, kryptorchismus. V okamžiku narození by měl chlapeček mít obě varlátka z břišní dutiny sestouplá do šourku, ale čím dál častěji to tak není. A my víme, že ačkoli se oba stavy dají celkem snadno chirurgicky vyřešit, jde o rizikové symptomy pro rakovinu varlat. Její výskyt i výskyt dalších endokrinních nádorů stoupá. U rakoviny varlat je to třeba trojnásobek oproti situaci zhruba před čtyřiceti lety.

1_obalka_R29
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R29
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 35 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 942

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte