Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial

Škodí nám generační nálepky?

Občas je hledání rozdílů tak urputné, že odlišnosti spíš vytváří a prohlubuje

Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský
Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

Patříte ke generaci X? Mileniály? Boomery? A je to pro vás vůbec důležité? O dělení generací podle podivných názvů se toho napsalo mnoho. Detailní rozbory těch či oněch plní média i knihy a pojí se s tím také slušný byznys. Poslední dobou se však stále silněji rozbíhá debata, jestli nejsou podobné nálepky nesmyslné a v jistém ohledu i nebezpečné.

Novou debatu rozběhl sloupek profesora sociologie Philipa N. Cohena, který vyšel v The Washington Post pod titulkem „Generační nálepky nedávají smysl. Je čas je vyřadit“. Pro dokreslení absurdity oněch nálepek nabízí sugestivní příklad: „Zamyslete se nad těmito fakty: Podle Pew Research Center dělí tenisové šampionky sestry Williamsovy jedna generace. Venus, narozená v roce 1980, patří ke generaci X, Serena, narozená v roce 1981, je ‚mileniálka‘. Vedle toho Donald Trump a Michelle Obama patří do stejné generace. První z nich se narodil v roce 1946, zatímco druhá v roce 1964, takže oba jsou ‚baby boomers‘. Než si začnete lámat hlavu, jak tyto různorodé osobnosti vtěsnat do generačních stereotypů, dovolte mi, abych vás u toho zastavil: Nedělejte to.“

Cohen připomíná, že dělení generací na mileniály či baby boomery nedává žádný smysl, protože nemá vědecký podklad. Škatulkování nepřináší ani řešení problémů, protože rozehrává většinou jen stereotypní představy o druhých. Sám by dával přednost popisovat generace podle desetiletí. Mnohdy není snadné říct, že lidé v jedné věkové skupině jsou stejní či výrazně podobní. Je ale reálnější popsat, že čelí podobným vnějším podmínkám. Například pro americké mileniály je těžší získat vlastní bydlení či se dostat ke zdravotní péči, než jak tomu bylo u jejich rodičů.

Na Cohenův článek navázal v The Atlantic Joe Pinsker, který připomněl, že s nálepkami se neidentifikují ani ti, jež mají reprezentovat. Například jen 45 procent mileniálů (výzkum se dělal ve Spojených státech) spojuje samo sebe s touto značkou. U generace Z je to dokonce už jen 39 procent. V minulých výzkumech docházelo i k tomu, že dotazovaní nevěděli, kam vlastně patří. Například 33 procent mileniálů se zařadilo do generace X.

Pinsker zdůrazňuje, že označování generací šíří zejména různí experti či marketingové firmy, protože je to cesta k penězům. Americký novinář cituje Bobbyho Duffyho, autora připravované knihy The Generation Myth: Why When You’re Born Matters Less Than You Think (Mýtus generací: Proč na tom, kdy jste se narodili, záleží méně, než si myslíte), který říká: „Někdo vytvoří pocit střetu (mezi generacemi), aby následně mohl nabídnout řešení tohoto střetu.“

Článek upozorňuje na jeden zajímavý rozměr. Sice je dobré sledovat, co formuje různé věkové skupiny ve společnosti, ale občas je hledání rozdílů tak urputné, že vlastně ty rozdíly vytváří a prohlubuje. Brání to nejen pochopení změn ve společnosti, ale i porozumění mezi generacemi.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].