Když jsem v roce 2018 psal o působení Facebooku v Barmě, líčil jsem lůzu pronásledující lidi na ulicích, projevy divokého nepřátelství vůči jedné etnické a náboženské menšině, útoky proti novinářům (z nichž někteří byli označováni za teroristy) – a všechny zmíněné jevy bylo možné vysledovat zpět k nenávistným informacím, jež se bez jakýchkoli zábran šířily sociálními sítěmi. Už v tu dobu se mi zároveň jeden zaměstnanec Facebooku, jeden americký diplomat a několik dalších lidí obeznámených s Barmou svěřili se svými obavami, že k podobným událostem může dojít i ve Spojených státech.

Tam ovšem podobné obavy sdílel málokdo. Vazba mezi lhaním na sociálních sítích a reálným násilím byla přitom zjevná nejen v Barmě, ale také v Indii, na Srí Lance i jinde, vždy v místech, kde se s přispěním amerických technologických platforem, a Facebooku především, šířily nebezpečné konspirační teorie a lidé tam byli zavaleni propagandou. Ve všech těchto zemích také aktivisté a představitelé občanské společnosti bili na poplach.

Na jejich varování nicméně téměř nikdo nedbal. Špičkoví manažeři firem se soustředili na překotný růst a snažili se především nepodráždit vlády zemí kontrolující přístup na rychle rostoucí trhy. Z perspektivy amerických vládních kruhů se pak hrozba vždy vyskytovala „někde jinde“, pokaždé byla vzdálená, cizí.

Negramotní

Nyní, po nepokojích ve…