Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Téma

Home office v koupelně

Mladší dcera buší do dveří koupelny a křičí, že chce pohádku a chce ji „teď“! Dveře nejdou otevřít, protože je zevnitř vší silou držím. Hlavu mám omotanou dětským županem kvůli izolaci, na pračce položený sešit a nataženou pravicí si píšu, co mi do sluchátek říká renomovaná mezinárodní právnička Veronika Bílková k úmluvě OSN z roku 1948 o genocidě.

Je čtvrtek dopoledne a já ještě sbírám poslední informace pro článek o odpovědi demokratické části světa Číně kvůli vyhlazování tamních Ujgurů, který už musím začít psát. Ještě předtím ale uvařit pro děti oběd, sklidit ze stolu a pak konečně ta pohádka a tím i hodina dvě na psaní. Možná. Snad.

Takhle proběhl jeden konkrétní čtvrtek před dvěma týdny, ale mohl to být jakýkoli čtvrtek. Nebo jiný den, kdy se v Česku zavřely školy a školky. Koronavirová pandemie proměnila naši kuchyni v pracovnu i hřiště zároveň, z ostatních částí bytu se stala malá bojiště, kde se každý snaží získat kus pro sebe.

Podobné příběhy pracujících žen s malými dětmi nejsou v posledním roce vůbec ojedinělé. Pandemie udělala z Češek – vedle jejich dosavadních profesí – domácí učitelky, organizátorky dětského času, celodenní kuchařky a pečovatelky.

Mohlo to být jinak? Mohlo. Rozhodnutí zavřít školy bylo politické rozhodnutí. Česká vláda mohla a měla postupovat jinak. Tak, že by otevřené školy označila za prioritu, byť v upraveném režimu – ve Francii chodí do školy vždycky jen půlka třídy, druhá dochází v jiný čas –, a utáhla režim jinde. V Belgii…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].