07_dopis_foto ESA

Snad každý zná okřídlenou větu „Houstone, máme problém“. Již méně se ale ví, že když problém nastane v evropském modulu Columbus na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, tak astronauti nevolají do Houstonu, ale do Mnichova. A pokud zrovna pracují na vzdělávacím programu pro děti nebo na biologickém pokusu, tak tuto komunikaci soustředěně posloucháme my v šestitisícovém malebném švýcarském městečku Hergiswil am See na břehu Lucernského jezera.

Evropská kosmická agentura, která má 22 členských zemí, totiž vsadila na decentralizovanou strukturu. Její jednotlivá centra jsou roztroušená po členských státech: zmíněné Kontrolní centrum pro modul Columbus, což je fakticky evropská laboratoř ve vesmíru, je v německém Mnichově, další střediska jsou ve Francii, Švýcarsku, Belgii, Španělsku a Německu. Tato centra pomáhají vědcům i komerčním firmám realizovat výzkum na ISS a každé z nich se specializuje na určité obory. Skupinám, které bádají v oboru biologie – například s otázkou, jak buňky savců nebo mikroorganismy reagují na stav beztíže a kosmické záření, pomůže právě centrum BIOTESC v šestitisícovém Hergiswilu, kde posledních šest let pracuji. Že se z této vesnice, vtěsnané mezi velké jezero a horu Pilatus, dá komunikovat s vesmírnou stanicí, by nikdo nečekal, a neví to ani většina Švýcarů.

Reklama
Reklama

V týmu nás je osm, čteme návrhy biologických pokusů a edukativních projektů, připomínkujeme je, pomáháme s jejich testováním na Zemi, píšeme návody pro astronauty. Když je vše připraveno, koná se generální zkouška. Poslat experiment do vesmíru je extrémně drahé, stejně tak využití času astronautů. Postupy tedy musí sedět a vše musí být naplánováno s přesností na pět minut. Vědci proto musí přijet do Hergiswilu svůj experiment připravit.

Na podobný test přijeli nedávno i britští vědci z Univerzity v Derby. Zkoumají vliv stavu beztíže na úpadek svalové hmoty a hledají léky, které by tomuto úpadku mohly zabránit. Protože je takový test velkou událostí, dorazili dokonce s reportéry televize BBC – kameraman se nemohl nabažit záběrů nejmodernější techniky s pozadím zasněžených hor a dřevěné stáje za oknem. Že se okno nedalo otevřít kvůli zápachu, který se linul z louky pohnojené močůvkou, v televizi vidět nebude.

Háďátka jsou nyní zpět v britském Derby, kde vědci analyzují jejich svalovou hmotu.

Tweetni to

Protože test dopadl dobře, mohl experiment letět do vesmíru na raketě SpX-16. Vůbec si nedovedete představit, jak se dělají pokusy na svalové hmotě ve vesmíru? Vypadalo to takhle: vědci naplnili kultivační pytlíky živným roztokem a do něj přidali mikroskopické červy háďátka obecná, biologům lépe známá pod latinským názvem Caenorhabditis elegans. Tihle červi mají stejnou svalovou hmotu jako lidé, ale přitom se dají snadno pěstovat v pytlících, které se dobře vejdou do inkubátoru v laboratoři – té pozemské i té vesmírné. Pytlíky zavřené do speciálních krabiček nechali nalodit na raketu, a pak už jsme za pokus převzali zodpovědnost. Z Hergiswilu jsme radili astronautům, co mají dělat, a ve dne v noci monitorovali inkubátor se vzorky.

A protože vše dopadlo dobře, jsou háďátka nyní zpět v britském Derby, kde vědci analyzují jejich svalovou hmotu. Na výsledky si ale ještě budeme muset počkat. Než budou hotové, doprovodí BIOTESC na ISS a zase zpět dalších pár biologických experimentů.

Autorka vystudovala biologii na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě v Curychu, pracuje pro BIOTESC.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte