0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Civilizace16. 3. 201911 minut

Občan rukojmím státu

Stoletý příběh české měny připomíná, kolikrát se úspory lidí rozplynuly jako pára nad hrncem

Silná měna je stejně důležitá jako spojenci
nebo armáda. (Alois Rašín)
Autor: ČTK

Dějiny Evropy uplynulých 100 let definovaly tři války – první, druhá a studená. Válka je přitom nesmírně drahá, „živí se“ vysokými daněmi, nucenými půjčkami, tištěním a znehodnocováním peněz. Úzká menšina na ní dokáže vydělat, ostatní spíše ožebračuje. V hojné míře se o tom během uplynulých 100 let mohli přesvědčit i Češi a Slováci. Války totiž ještě dlouho po svém konci určovaly i „hodnotu“ měny, kterou platili.

Vznik Československa nebyl chaotickou akcí. Ministr financí Alois Rašín jako jeden z klíčových „mužů 28. října“ měl poměrně dobře promyšlený scénář – neuvažoval jen jako finančník, ale i jako politik. Silná a stabilní měna měla podle něj podpořit vnímání Československa jako ostrůvku stability uvnitř neklidné střední Evropy, která se složitě vyrovnávala s důsledky dezintegrace velkého rakousko-uherského trhu. Měnová stabilita byla v prvních poválečných letech stejně důležitá jako silná armáda nebo spolehliví spojenci.

↓ INZERCE

Rašín musel nejprve novou měnu vytvořit a oddělit ji od staré, rakousko-uherské. Běžný občan si toho všiml na jaře 1919 při kolkování a stahování starých bankovek. Nové koruny mu sice úředníci vyměnili v poměru jedna ku jedné, ale třetinu peněz si při výměně „ponechali“ jako nucenou půjčku s jednoprocentním úrokem, kterou pak stát v dobách konjunktury v druhé polovině dvacátých let postupně splácel. Jak podotýká ekonom František Vencovský, Rašín se tak pokusil z oběhu stáhnout inflační, nekryté peníze, které si během války státy tiskly, aby jimi…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc