Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kontext, Politika

Zneplatněné strakonické volby se vrací před krajský soud

Ústavní soud zrušil rozhodnutí o neplatnosti komunálních voleb

Autor: facebook.com/strakonickaverejnost
Autor: facebook.com/strakonickaverejnost

Byl to rozsudek, který v Česku vzbudil i přes komunální problematiku všeobecný rozruch. Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích v listopadu 2018 prohlásila komunální volby ve Strakonicích za neplatné kvůli narušení svobodné politické soutěže - a žádala jejich opakování. Ústavní soud však ve středu její rozhodnutí zrušil a nařídil, aby věc krajský soud znovu projednal. Ústavní soud sice potvrdil, že došlo ke zneužití pravomocí a moci vládnoucích politiků, nicméně podle jeho názoru se krajský soud dostatečně důkladně nezabýval mírou, v jaké mohlo narušení politické soutěže ovlivnit výsledek voleb a následné rozdělení mandátů. ÚS tedy vyslyšel argumenty Strakonické Veřejnosti, která poslední volby ovládla a podala stížnost na rozhodnutí soudu v Českých Budějovicích. Znamená to, že komunální volby se zatím opakovat nebudou - a případ se vrací zpět na českobudějovický krajský soud. Při této příležitosti odemykáme povolební reportáž ze Strakonic. Pokud podobné články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem:

V České republice není zvykem, že by se volby, navíc ještě s přesvědčivým výsledkem, prohlašovaly za neplatné. Výjimkou se minulý týden staly obecní volby ve Strakonicích. V tomto jihočeském městě letos v říjnu jasně vyhrálo s podporou více než poloviny voličů uskupení Strakonická Veřejnost. Podle rozhodnutí soudu jsou volby neplatné, protože vedení města – což je od roku 2014 právě letošní vítěz – prakticky znemožnilo komukoli jinému vést předvolební kampaň.

Pro zbytek republiky je to možná klasická komunální nuda. Rozhodnutí soudu ale poprvé poukázalo na poměry, jimž místní už pár let čelí a vedle kterých jsou neplatné volby pouze špičkou ledovce. „Podoba politické situace ve Strakonicích vypovídá o tom, že město je prakticky ovládáno radou města z většiny tvořenou členy jednoho uskupení,“ píše soud v rozhodnutí a hned v další větě varuje před zdejšími praktikami, které jsou „značně nebezpečné“ pro demokracii v této zemi.

Dělají to všichni

Kdybychom měli shrnout podstatu soudního verdiktu Krajského soudu v Českých Budějovicích do několika vět, zněly by asi takto: Hnutí Strakonická Veřejnost, jež ve vedení města po minulých volbách obsadilo většinu, ohnulo politická pravidla do té míry, že porušilo ústavu. Občané ztratili možnost blíže se seznámit s ostatními uskupeními. Radnice například postupně převzala celkem 46 výlepových ploch ve městě – a neumožnila na nich žádné jiné partaji vylepit předvolební plakáty. Vedení města tvrdilo, že všechny plochy potřebuje k propagování kulturních akcí. Město zároveň zakázalo politickou agitaci placenými inzeráty v městském zpravodaji. Analýza radničních novin vede k závěru, že rada města je jednostranně ovlivňovala. To vše přineslo jasný důsledek: výrazné ovlivnění výsledků voleb.

„Dokud neseberou odvahu místní, tak se nic nezmění.“

Za suchým výčtem se ve skutečnosti ukrývá obraz města, které už čtyři roky autoritativně ovládá jedno uskupení s pěti místními politiky v čele. Strakonice dříve 16 let řídil Pavel Vondrys, který se v komunální politice zapsal jako předseda Svazu měst a obcí Jihočeského kraje. V roce 2014 ale vyhrálo volby nové uskupení Strakonická Veřejnost v čele s Břetislavem Hrdličkou, dříve vlastníkem realitní kanceláře. Jeho tým vsadil na kritiku tradičních stran a sliby nejrůznějších výhod zdarma. Například na jednom z domů v období každoročního dudáckého festivalu umístili billboard s hlavou Pavla Vondryse a jeho stranického kolegy s nápisem „16 let stačilo“. Po volbách před čtyřmi lety nové hnutí obsadilo v zastupitelstvu třetinu míst, získalo nadpoloviční většinu v městské radě a pozici starosty a dvou místostarostů.

Podobně vypadala agitace i letos v říjnu, kdy v zastupitelstvu obsadili dokonce 16 míst z 21 (ve volbách získali přes 51 procent hlasů). Hrdlička u soudu obsah kampaně hájil tím, že je v politickém boji dovoleno lhát i slibovat nesplnitelné, protože „to tak dělají všichni všude“.

„Říkali jsme si, že se nemusíme propagovat ani obhajovat. Dovolili jsme jim město doslova převzít,“ říká Pavel Vondrys, bývalý starosta, aktuálně zastupitel za opoziční uskupení Jihočeši 2012. A soudní rozhodnutí mu v privatizaci města teď dalo za pravdu.

Kumulace moci

K uzurpování moci ve městě Strakonická Veřejnost přistoupila hned po vyhraných volbách v roce 2014. Postupně vyměnila vedení Městského kulturního střediska (o dosluhující ředitelce začalo nové vedení mluvit v souvislosti s podezřením z tunelování, důkaz pro toto tvrzení nikdy nepředložili, ale ředitelka nakonec sama rezignovala), dále například ředitele místního pivovaru nebo vedení teplárny.

„Někteří pak odešli sami. Když žijete na malém městě a vedení o vás začne šířit bez důkazů podobná podezření, dost lidí to raději vzdá,“ vysvětluje Robert Malota, původně novinář MF DNES nebo ČT, dnes dokumentarista v Muzeu středního Pootaví. Malota ve městě dříve pracoval ve Strakonické televizi, po vyhraných volbách ale Strakonická Veřejnost snížila televizní rozpočet téměř na čtvrtinu. Když se Malota tázal po důvodech, byl poslán na dvouměsíční dovolenou a nakonec musel z televize pro nadbytečnost odejít, stejně jako další kolegové. A v říjnových volbách kandidoval za uskupení Jihočechy. *

Podezření na účelovost vlny odvolávání kolegů se vnějšímu pozorovateli zpětně hodnotí těžce. Faktem je, že výměny na postech proběhly podle svědectví obyvatel rychle a do funkcí záhy nastoupili nominanti nového vedení. Soudkyně v rozhodnutí například popisuje příběh člena Strakonické Veřejnosti Františka Christelbauera, který od roku 2014 řídí místní Strakonickou televizi – a je zároveň ředitelem Městského kulturního střediska.

Na lokální úrovni to už má svou sílu. Christelbauer ve svých rukou třímá vliv nad většinou místních informačních prostředků – od výlepových ploch, organizaci akcí až po televizi. Rada města navíc zakázala, aby ve městském zpravodaji vycházely články vyznívající v jejich neprospěch. A veškeré úspěchy za minulé volební období i podle soudu připisovalo pouze členům Strakonické Veřejnosti.

„To, jak přistupuje on, potažmo Strakonická Veřejnost k prezentaci (nejen výsledků) hnutí, již dalece přesáhlo jen metody politické propagace. Spíše jde o politickou propagandu,“ uvedla ve verdiktu soudkyně Tereza Kučerová.

Noví lídři vše doplnili neodolatelnou štědrostí. „Někteří občané se problematickou realitou nechtějí zabývat. Nemají proč, když mají vše zdarma,“ zlobí se Malota. Soud politický život ve městě dokonce přirovnal k „starořímskému poskytování zábavy“.

Příchodem Strakonické Veřejnosti na radnici totiž nastalo období bezplatných kulturních akcí. Občané tak mohli například na letním koncertu pěveckého dua Eva a Vašek bezplatně dostat jejich CD nebo DVD, místní neplatí za MHD a od ledna ani za svoz odpadu. Dokonale absurdně působí datum nedávných oslav 100 let republiky. Ve Strakonicích se místo 28. října sláva odehrála už v září. Podle oficiálního zdůvodnění radnice z důvodu lepšího počasí, podle soudu ve skutečnosti kvůli tomu, aby se štědrost radnice projevila před říjnovými volbami.

„Kupování hlasů došlo až tak daleko, že i většina členů i voličů místní KSČM nakonec hlasovala pro Strakonickou Veřejnost, díky čemuž se komunisté do zastupitelstva nedostali. Prostě chléb a hry,“ vysvětluje Karel Janský, autor soudní stížnosti a člen opozičního uskupení Změna pro Strakonice. U soudu Marie Pavlovičová z KSČM potvrdila, že ona a její kolegyně hlasovaly pro Strakonickou Veřejnost skutečně proto, že se obávaly ztráty benefitů, které jim současný starosta doposud poskytoval.

Ve městě zároveň nefunguje kontrola ze strany zastupitelů. Některé z nich si Strakonická Veřejnost zavázala místy v dozorčích radách a představenstvech městských podniků. Soudkyně ve verdiktu zmínila překvapení z „míry privatizace veřejného prostoru několika jednotlivci sdruženými ve Strakonické Veřejnosti a doslova kolaborujících politických uskupení i tradičních, etablovaných politických stran (ČSSD, ODS, KSČM)“.

Místní k tomu připomínají, že ve městě všichni vědí, že kritika poměrů nezůstane bez povšimnutí. Soudkyně Kučerová popisuje „panující strach (ze msty), ztichlou veřejnou diskusi a obavy o vlastní názor“. „Měl jsem několikrát propíchané pneumatiky nebo vypuštěný chladič u auta,“ říká Janský, který ve svém volnu spravuje investigativní web iStrakonice.cz, kde píše o praktikách vedení města. Mezi obyvateli se postupem času rozšířil nezájem a nechuť o aktuální situaci cokoli detailněji vyprávět. V rozhovorech s místními se objevuje i prosba o nezmiňování skutečných jmen s odůvodněním, že by rádi „měli klid“. Podnikat v prostorech města nebo pro Strakonice přímo pracovat je ve stávající atmosféře křehká devíza. „Dokud neseberou odvahu místní, a zvlášť ti nespravedlivě postižení, ve městě se nic nezmění,“ míní novinář Malota.

Jasný signál

Šanci na změnu dostanou strakoničtí občané příští rok v březnu, kdy se díky verdiktu uskuteční nové volby. Strakonická Veřejnost způsob kampaně ani politiky měnit nehodlá: Starosta Břetislav Hrdlička se po vynesení rozsudku k vážným konstatováním soudu nevyjádřil, označil rozhodnutí za pokus o puč a dodal, že „po 29 letech od revoluce zvítězila lež a nenávist na plné čáře“. Spojit se s ním dnes standardní cestou je prakticky nemožné.

Do zvolení nového vedení bude ve Strakonicích tedy dál vládnout současná koalice, v níž má velkou převahu Strakonická Veřejnost – nicméně v omezeném režimu (rada může schvalovat zakázky jen do objemu 200 tisíc korun).

Rozhodnutí soudu je v české politice možné vnímat jako průlom. Soudkyně Tereza Kučerová ve verdiktu přinesla svědectví o realitě města, která má i přes nepřehlédnutelnou úsměvnou absurditu zásadní rozměr. Privatizace veřejného prostoru, o níž soudkyně mluví a kvůli které si úzká skupinka politiků může ve městě dělat téměř, co chce, je dlouho diskutovaným problémem českých obcí. „Ke státu, ale ani k veřejnoprávní korporaci nelze přistupovat jako k privátnímu majetku. Obec ani stát nejsou firma. Občan není zaměstnancem vítězné politické strany,“ popsala v závěru.

K tomu soud upozornil i na rozšířený problém zneužívání lokálních tiskovin, jež často jednostranně informují o garniturách ovládajících tu či onu radnici, na což dlouhodobě upozorňují iniciativy zaměřující se na komunální politiku, jako je Otevřená společnost.

Zdejší soudy byly zároveň dosud v případech týkajících se neférovosti volebních kampaní spíše zdrženlivé. „Dávaly tím bianko šek nepoctivým lidem, kteří vedli kampaň neférovým způsobem a kteří měli pocit, že se jim nic nemůže stát,“ říká specialista na ústavní právo Jan Wintr. „Tohle je ale jasný signál, že ve volební kampani není a nemělo by být vše povoleno.“

Přesto je podle kritiků radnice velmi pravděpodobné, že Strakonická Veřejnost v březnu volby opět vyhraje. „Co se s tím dá dělat, to nevím,“ kroutí hlavou novinář Malota. „Radnice drží spoustu lidí v šachu a zbytek si kupuje. Nic takového jsem ještě nezažil. A to se ve veřejném prostoru pohybuju přes 30 let.“

*Informace o kanditatuře Roberta Maloty z původního textu vypadla při úpravách. Za nepřesnost se omlouváme. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 48/2018 pod titulkem Zneplatněné strakonické volby se vrací před krajský soud