Přežil sto čtyřicet pět dní hladovky. V průběhu posledních čtyř let seděl v žalářích na obou koncích Sibiře. Jeho vězením je aktuálně trestanecká kolonie ve městě Labytnangi za severním polárním kruhem. Měl by si tam odsedět ještě šestnáct let – jakožto terorista ruskými soudy odsouzený na dvacet let. Je to ale divný terorista. Za jeho propuštění orodují světoví filmaři, v telefonátech s ruským prezidentem Putinem se za jeho osvobození přimlouvá francouzský prezident Macron. Je čerstvě čestným občanem Paříže a ještě čerstvěji držitelem Sacharovovy ceny, kterou Evropský parlament uděluje „bojovníkům za lidská práva a svobodu“. Ukrajinský filmař Oleh Sencov, dnes dvaačtyřicetiletý, je možná nejznámějším politickým vězněm současnosti.
Dvacet let a hymna
Ruská kontrarozvědka FSB zatkla ukrajinského občana Sencova 11. května roku 2014 v jeho krymském domově. Uběhly dva měsíce od momentu, kdy Rusko dosud ukrajinský poloostrov Krym anektovalo, a rodák z tamní metropole Simferopolu se s cizím vpádem nehodlal smířit. Během ruského útoku pomáhal dodávat jídlo a další nezbytnosti vojákům ukrajinské armády odříznutým na krymských základnách. Ještě předtím podporoval ukrajinskou revoluci, která v únoru 2014 svrhla proruského prezidenta Janukovyče, na což Rusko reagovalo právě obsazením Krymu a následně okupací východní části Ukrajiny. Ruský zábor svého domova Sencov neuznával a nijak se tím netajil.
S pravděpodobností hraničící s jistotou však neplánoval „bombové útoky na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
