Republika, kterou skoro před sto lety ustavil zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal, zvaný Atatürk (otec Turků), právě skončila. Po volbách z konce června nově platí autoritářský systém, jehož zřízení bylo dlouhodobým cílem Recepa Tayyipa Erdoğana. Nová ústava omezuje dělbu moci, ruší například funkci premiéra, oslabuje parlament a moc koncentruje v prezidentových rukou. Ten jmenuje ministry a vysoké státní úředníky, může vládnout pomocí dekretů. Vloni tuto ústavu v referendu schválilo 51,4 procenta Turků a nyní 52,6 procenta voličů v prvním hlasování podle nového systému podpořilo Erdoğana.
Kandidáti neměli rovné podmínky. V zemi vládne výjimečný stav, 90 procent vlivných médií patří byznysmenům z Erdoğanova tábora a o opozičních kandidátech referovala minimálně. Uvedené výsledky ale napovídají, že Turecko ještě není tak autoritářské jako Rusko nebo Egypt. Volby nejsou předem rozhodnutou fraškou, Erdoğan vyhrává s poměrně těsnou nadpoloviční většinou. Přesto muž, jehož bojovný charakter utvářelo dětství strávené v chudinské čtvrti Istanbulu, dokázal silou své vůle, politickým talentem a bezskrupulózností transformovat zemi. Stvořit „nové Turecko“, o kterém tak rád před davy příznivců hřímá.
Velká syntéza
Přední německý expert na Turecko Günther Seufert říká, že dlouhodobým smyslem zavedení dvoukolových prezidentských voleb je záruka, že jakýkoli budoucí prezidentský kandidát se bude muset snažit v kampani získat hlasy konzervativních Turků. Ti ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
