Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Politika

Aby se to už nikdy neopakovalo

Barmským novinářům hrozí čtrnáct let vězení za reportáž o tažení proti muslimské menšině

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

Deset mužů klečí na kolenou, s rukama svázanýma za zády. Někteří se dívají přímo do objektivu, jiní do země nebo stranou. Všem se ale ve tváři zřetelně zračí strach z věcí příštích. Za zády jim hlídkují tři muži, jeden v uniformě, dva v civilu, vyzbrojení poloautomatickými puškami. Fotografie byla pořízena loni počátkem září v barmské vesnici Inn Din v Rakhinském státě, který obývají zejména příslušníci muslimské menšiny Rohingů. A její příběh – i příběh novinářů, kteří ji získali a popsali drama, jež zobrazuje – ilustruje průběh a podobu útlaku, jemuž je tato skupina obyvatel vystavena ze strany buddhistické většiny.

Novinářem omylem

Zajatci na fotografii jsou Rohingové – čtyřicetiletý Habizu se živil rybařením a výnosy z malého rýžového pole a stáda koz, stejně jako většina mužů ze skupiny. Pětadvacetiletý Abdul provozoval krámek s rybářskými potřebami a vlastnil šestnáct buvolů, jeho třicetiletý jmenovec učil náboženství, dva nejmladší ze skupiny teprve studovali na střední škole. Až na dva mladíky byli všichni ženatí a otcové dětí, jeden z nich devíti.

Na další fotce ti samí muži opět klečí jeden vedle druhého, tentokrát v bahně, už nemají svrchní díl oblečení a ruce mají sepjaté za hlavou. A třetí fotku agentura Reuters, která je letos v únoru všechny tři zveřejnila v obsáhlém materiálu, raději rozostřila a výjev uvidíte až poté, co si přečtete varování. Varování je namístě. Rybáři leží zmasakrovaní v mělké jámě, učitel náboženství přišel o hlavu, dva z mužů vykazují zranění, o nichž řekl forenzní antropolog, že zjevně pocházejí z útoku mačetou nebo jiným velkým ostrým předmětem.

Děsivý příběh známe do podrobných detailů díky odvaze a mimořádné novinářské práci dvojice barmských novinářů pracujících pro Reuters, kteří fotografie získali, za pomoci rozhovorů s desítkami lidí v Barmě i sousedním Bangladéši zrekonstruovali, co se stalo, a nakonec také v Inn Dinu objevili masový hrob. Skrze popis jednoho konkrétního případu se jim podařilo ukázat, jak postupují barmské ozbrojené složky proti muslimské menšině Rohingů, a dokázat, že podezření z „etnických čistek“, o nichž mluví třeba OSN a před nimiž od loňského podzimu ze země uprchlo na sedm set tisíc Rohingů, je namístě.

Špičkový výkon má pro reportéry Wa Lona (32) a Ťjo Sou U (28) drsnou dohru. Loni v prosinci (ještě před publikováním materiálu) byli za velmi podezřelých okolností zatčeni. Od počátku se jim nedostává férového zacházení. První dva týdny byli drženi na neznámém místě a nebyl jim povolen kontakt s příbuznými ani právníky. Nyní čekají ve vazbě na soud a za údajné porušení archaického zákona pocházejícího z koloniálních časů, kdy zemi vládli Britové, a který se navíc v zemi používá jen minimálně, jim hrozí až čtrnáct let vězení.

V kontrastu s tím byli předminulý týden za zločin z Inn Dinu odsouzeni tři vojáci a čtyři armádní důstojníci, a to k deseti letům těžkých prací. „Proč jsou vojáci, kteří byli shledáni vinnými za vraždu, odsouzeni k deseti letům, zatímco novinářům, kteří tuto vraždu odhalili, hrozí čtrnáctiletý trest?“ prohlásil Wa Lone podle deníku The New York Times před soudní síní. Minulý týden se pak vynořily další zprávy, jež podezření kolem případu dále posilují. Jednak u soudu vypověděl policista, který tam paradoxně vystupoval jako svědek obžaloby, že policie na žurnalisty nastražila past. A jedna z barmských televizí informovala o tom, že zmíněných sedm vojáků odsouzených za masakr deseti Rohingů bylo předčasně propuštěno v rámci amnestie. Úřady sice informaci okamžitě popřely (a stanice zprávu stáhla s tím, že je nutné ji dále ověřit), jenže by to nebylo poprvé, kdy by tamní úřady informovaly nepravdivě.

Wa Lone oslavil předminulou středu dvaatřicáté narozeniny. Dva dorty, které mu před věznici přinesli přátelé a rodina, ovšem sníst nemohl. Je ostřílenější z dvojice. Pracoval třeba v anglicky psaných Myanmar Times, kde pokrýval volby, jež v roce 2015 vynesly k moci nositelku Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Vedle reportérské práce napsal i knížku pro děti a spoluzaložil charitativní organizaci propagující toleranci a porozumění mezi etnickými skupinami. U jeho kolegy Ťjo Sou U je jeho novinářská kariéra spíše následkem jeho původu a znalosti regionu, k němuž se nyní soustředí pozornost celého světa. Buddhista z Rakhinského státu, který vyrostl v tamním hlavním městě Sittwe, se podle jeho domovské agentury Reuters nechtěl do situace „zaplést“, jak ale události eskalovaly, nemohl stát stranou. Průlomový text byla jeho první práce pro Reuters.

Text Masakr v Myanmaru, který je v plném znění dostupný na webu agentury, rozkrývá nejen titulní zločin, ale taky ukazuje, jak násilí na Rohinzích probíhalo. Armáda a policie k útokům na Rohingy využívají nepřátelství či strachu, které ke svým muslimským sousedům pociťují buddhisté. Případně jde o peníze – v řadě případů se členové ozbrojených složek s civilisty podělili o majetky zavražděných či vyhnaných Rohingů. Právě zneužívání civilistů se ovšem armádě vymstilo. Fotografie dvojici reportérů poskytl jeden z buddhistických obyvatel Inn Dinu. Svůj krok vysvětlil tím, že si nepřeje, aby se něco takového někdy opakovalo.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 17/2018 pod titulkem Aby se to už nikdy neopakovalo