Bludiště jménem Alzheimer

Na stěnách temného kruhového stanu září laserové orientační značky. Návštěvník se tu podrobuje nelehkému testu – podle značek si má zapamatovat polohu cíle, kterým je rudé světélko na podlaze. Cíl poté zhasne, uspořádání značek se pootočí a úkolem testovaného je ukázat, kde si myslí, že cíl, jehož poloha se vůči značkám nemění, bude tentokrát. Když jej pak rudé světélko na podlaze opět vyznačí, vyjde najevo, nakolik se dotyčný spletl. Čím větší chyba, tím je pravděpodobnější, že trpí Alzheimerovou nemocí, i když o tom třeba ještě neví.

„Orientaci v prostoru poškodí nemoc jako první,“ vysvětluje neurolog motolské nemocnice Jakub Hort, jemuž laserové „bludiště“ pomáhá při stanovení diagnózy. „To, že běžně zapomínáte a nedokážete si vybavit třeba jméno nějakého herce, obvykle nic neznamená. Ale když se ztratíte v místech, kde to dobře znáte, je už důvod k obavám,“ přibližuje lékař první příznaky choroby, kterou ve věku pětašedesáti let, kdy obvykle propuká, trpí dvě až pět procent lidí. Z těch, kteří se dožijí osmdesátky, už ji ale má každý třetí.

V přeneseném smyslu je bludištěm i Hortův obor. Za původce a viníka choroby žalobci už čtvrtstoletí označují kohosi s iniciálami BA, důkazy jsou však jen nepřímé. Podezřelý bývá na místě činu, usvědčit se jej však dosud nepodařilo. Velké farmaceutické firmy přitom na vinu BA vsadily miliardy dolarů.…