Ať už nezkamení další knihy

Respekt 43/2017

V článku o prvním transportu Židů je tvrzeno, že „z některých profesních spolků, jako byla (…) advokátní komora, byli po Mnichovu na žádost českých členů vylučováni kolegové židovského původu“.

Reklama
Reklama

K vyloučení advokátů židovského původu z advokátní komory ale došlo až po březnové okupaci pod značným tlakem německých advokátů. Mezi Mnichovem a okupací sice takové návrhy byly podány (motivace byla primárně ekonomická, nikoli rasová), ale k přijetí nedošlo; k vyloučení docházelo „pouze“ z dobrovolných stavovských spolků, což ale nebránilo vyloučeným v provozování advokátní praxe. Tato komplexní historie je líčena v Právněhistorických studiích v článku Postup advokátského stavu v českých zemích proti židovským advokátům před druhou světovou válkou, který je dostupný on-line.

Jakub Drápal, Právnická fakulta UK

20 důvodů, proč jít volit

Respekt 42/2017

Při čtení speciální části Respektu o volbách 2017 mi nebylo vůbec příjemně. Jako předplatitel vím, že k České pirátské straně nemá redakce velké sympatie. Mnohdy se sice v kritickém pohledu na Piráty s Respektem shodnu, nicméně při čtení volebního čísla jsem byl skutečně zaražen, a to především při čtení 5. důvodu, proč jít volit, týkajícího se migrační politiky. V něm zmiňujete, že společné evropské azylové politice jsou nakloněni jen Zelení a TOP 09. To však není pravda. Již v roce 2015 schválil republikový výbor Pirátů stanovisko mimo jiné říkající, že jako Piráti „souhlasíme se zavedením jednotného azylového řízení, kde by členské státy vymezily preferované skupiny migrantů a migranti preferované cílové země“.

Hned v další větě pak Respekt šmahem zařadil Piráty mezi strany „šponující protiemigrantské emoce do výšin, jaké jsme v Česku za posledních 27 let nezažili“. Můžu redakci i čtenáře Respektu ujistit, že kdyby tomu tak skutečně bylo, nikdy bych se členem České pirátské strany nestal.

Výrazně méně, ale přece mě zamrzel i text k důvodu číslo 20 týkající se modernizace země. Piráti se na poli digitálních technologií a jejich zavedení do státní správy i samosprávy pohybují od samého založení strany před osmi lety. Opakovaně přitom přicházejí s konkrétními nápady, jak by místo lidí po úřadech mohla obíhat data. Příkladem může být projekt „Na úřad z domova“ ukazující, jak může založení firmy přes internet fungovat s minimální časovou a finanční investicí.

Jakub Václavovič
1. místopředseda místního sdružení Piráti Kladno

Opravy

V minulém čísle došlo v článku Architekti za pípou k záměně jména: druhým z dvojice, která nastoupila v roce 2009 na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, nebyl Christof Mayer, ale Markus Bader. V Praze pak Matthias Rick a Markus Bader působili do nástupu nového rektora na VŠUP (ne děkana, jak jsme nesprávně uvedli).

Ve volebním speciálu jsme v článku Do vlády i v teplácích nepřesně uvedli, že se TOP 09 „jen těsně přehoupla přes pětiprocentní hranici a ztratila 20 ze svých dosavadních 26 mandátů“. Správně mělo být uvedeno, že strana má sedm poslanců.

Za chyby se čtenářům omlouváme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte