Změnit vztah k bolesti

Prezident Donald Trump použil před časem výraz „stav nouze“ v jedné větě hned třikrát, což je docela dost i na něj. A tentokrát navíc nepřeháněl. Podle statistik si celé dva miliony Američanů vytvořily návyk na opiátové léky. Dnes se jich předepíše čtyřikrát víc než před 18 lety, a když k návštěvníkům lékáren připočteme uživatele nelegálních opiátů, jako je heroin, zemře každý den za oceánem v průměru 91 lidí na předávkování.

V Česku sice takovou krizi nemáme, užívání analgetik s modrým pruhem se drží v rozumných mezích, ale zámořská epidemie je poučná i pro nás. Ukazuje, jak snadno se může dobrá myšlenka v medicíně zvrtnout, a že všechno zlé je k něčemu dobré.

Nová éra

Opiátová krize je paradoxním dítětem medicínského trendu, který se v polovině devadesátých let jevil jako revoluční a humanistický. Skupina lékařů tehdy začala razit myšlenku, že chronická bolest nesmí zůstat jakýmsi trpěným důsledkem nemocí či úrazů, ale je třeba ji porazit coby samostatnou nemoc. V myslích lékařů se postupně zabydlelo přesvědčení, že minimalizace bolesti svědčí o úspěchu léčby stejně jako správně srostlá pooperační rána.

Tahle nová politika přinesla řadě lidem úlevu, nikdo už jim neříkal silácké věty o tom, že musí bolest vydržet. Realita rychlého provozu ordinací si ovšem brzy našla nebezpečnou zkratku – stále častější předepisování nejsilnějších analgetik. A opiáty při dlouhodobém užívání víc škodí, než pomáhají. Receptory v mozku si na ně zvyknou, je nutné zvyšovat dávku…