Zatímco východní pobřeží je zavaleno nejrůznějšími projevy zimy, v kalifornském Silicon Valley v lednu svítí slunce a maximálně občas ze slušnosti zaprší. Celé „údolí“ se skládá z řady menších měst, jako jsou Palo Alto, Mountain View a Cupertino. Ta se naopak skládají hlavně ze silnic a samozřejmě z centrál všech Twitterů, Applů, Googlů a Facebooků.
Koukám z okénka auta a čekám, kdy už to začne: kdy uvidím nějaký signál, že jsem v technologické a inovační centrále světa, v místě, kde stavějí a kupují nemovitosti neklidní géniové a kde se mají prohánět vozidla bez řidičů. Krom toho, že míjíme krychle s logy zmíněných firem, ale zatím žádný pocit z místa nemám. Jako by to spíš bylo nějaké „nemísto“ mezi dvěma místy, čemuž se v USA také říká předměstí.
Jsem tu pracovně, takže mám tu výhodu, že můžu místním kolegům pokládat různé konverzační otázky, aby řeč nestála. „Kolik se tak platí nájem v takovýchhle menších domcích?“ „Tady byste bydlet nechtěla,“ ujišťuje mě moje společnice, původem z oblasti San Franciska nedaleko odtud. „To asi ne, vždyť tady kolem nic není, člověk by se tu dost nudil…“ Zdvižené obočí. „Tady v Palo Altu byste asi bydlet nechtěla, protože nikdo z naší [neziskové] branže si tu nemůže dovolit ani nájem,“ upřesňuje. Tenhle domek v atraktivní lokalitě někde mezi benzinovou pumpou a semaforem kupodivu prý stojí tak dva miliony dolarů. Měsíční nájem minimálně pět tisíc dolarů. Život v Silicon Valley je o 87 procent dražší než v průměrném americkém městě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
