Kultura•8. 10. 2016•5 minut
Bytosti z jiných světů
Skrz obrazy se dá mluvit i s osobami, které jste nezažili, nebo vůbec neexistují
Nikdy se nepotkali, do vínku ale tuhle fantastickou schopnost dostali přes generace. Obrazy Josefy Štěpánkové (1877–1966) i jejího pravnuka Tomáše Lampara (49) ukazují věci a jevy, které ostatní nevidí. Přicházely a přicházejí k nim z jiných světů, v prvním případě ze záhrobního, v druhém z mimosmyslového.
Teď se oba autoři potkávají na výstavě Bytosti v pražské Galerii Villa Pellé. Může to být ideální vykročení do sychravého podzimu; ten přece přeje senzitivním zážitkům z oblastí odkudsi mezi nebem a zemí.
Cizí rukou
Hned na začátku první světové války přišla Josefa Štěpánková o muže, padl na ruské frontě. Rok nato jí na otravu krve zemřela prvorozená dcera Miluška. Vyučená švadlena se s dvojí tragickou ztrátou vyrovnávala díky tehdy velmi silnému hnutí spiritistů. To krátce před válkou dorazilo i na Moravu, konkrétně do Prostějova, kde žila. Od roku 1922 pak ve městě sídlil spolek Vesmír, který se zde s navazováním kontaktů s mrtvými prosadil nehledě na tradičně silnou pozici katolíků, kteří podobné praktiky považovali za rouhání. Právě z téhle doby pocházejí práce Josefy Štěpánkové.
![Dialog přes generace. (Josefa Štěpánková)](https://respekt.mgwdata.net/109d31/2016/10/52a-galerie-villa-pelle_317mb.jpg)
Jako médium při seancích zaznamenávala, co jí zemřelí blízcí na dálku vzkazovali. Kresby nebrala jako svoje dílo, podepisovala je proto jejich jmény. Miluška skrz její ruce nakreslila usmívajícího se anděla a připojila k němu modlitbičku: „Beránku Boží, jenžs na sebe vzal hříchy světa, při…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu